„Trendem je moderně uvažující vedení radnic a zastupitelé, kteří chápou pivovar, ať již malý, nebo velký, jako něco, co k místu patří a dotváří jeho společenskou a kulturní identitu,“ uvedl Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven .
Boom minipivovarů nastal zhruba před třemi lety. Od průmyslových producentů se liší zejména tím, že většinou nevyrábějí tradiční desítky či dvanáctky, ale speciální silnější ležáky.
Ve středověku bylo přitom pivovárečné právo běžnou výbavou alespoň několika domů v obci, od poloviny 19. století pak vznikla řada průmyslových pivovarů. V roce 1913 jich bylo na území dnešní ČR téměř šest set. Po druhé světové válce po nástupu komunistů a posléze i po změně režimu v roce 1989 ale většina z nich zanikla, výroba se také začala koncentrovat do stále větších podniků. Za předchozího režimu byl na území Česka jediný minipivovar - ten pražský U Fleků.
Na místech zaniklých pivovarů, často po desítkách let nečinnosti zdevastovaných, ale v posledních letech vznikají často právě minipivovary. Loni se tak například vrátila výroba piva po 60 letech do Únětic u Prahy, pivo se dnes vaří opět i v Rychnově nad Kněžnou, Dobrušce či v Břevnovském klášteře. K němu se také pojí vůbec první zmínka v české historii o vaření piva z roku 993. Jsou také města, která o pivovar přišla, ale ráda by výrobu piva do daného místa vrátila. Příkladem může být Kutná Hora, v níž Heineken výrobu zastavil v polovině roku 2009 a která hledá nového nájemce.
Pivovary a minipivovary zároveň podporuje cestovní ruch. Pivovarská činnost je totiž často doprovázena výstavbou dalších zařízení vhodných pro turistiku, jako jsou kongresová centra, pivní lázně a podobně. Velký zájem bývá také o různé pivní a pivovarské akce a festivaly. Těch se nyní koná podle odhadu svazu pivovarů více než 200 za rok.