Spotřebitelé Evropě nevěří, nálada Čechů se ale zlepšuje

Nákup v supermarketu

Nákup v supermarketu Zdroj: ctk

Jaroslav Bukovský
Češi jsou zdaleka nejspokojenějšími spotřebiteli ze zemí visegrádské čtyřky. Tím však dobré zprávy končí. V globálním srovnání indexu, kde hodnota nad 100 bodů vyjadřuje optimismus, Česko se 70 body zaostalo. Vyplývá to z kvartálního průzkumu spotřebitelské důvěry firmy Nielsen.

„Česká republika se ocitla na 43. místě z 58 zkoumaných zemí. Ačkoli je index oproti globálnímu průměru 94 bodů nízko, země se zlepšuje druhé čtvrtletí v řadě. Důvěra v Česku také téměř dosáhla úrovně Evropské unie, kde se index ustálil už druhé čtvrtletí na 71 bodech,“ uvádí Lucie Hrušová z Nielsenu.

Průměr EU už však dávno není synonymem úspěchu. Před Evropou jsou totiž tři čtvrtiny světa a s větší nadějí hledí do budoucnosti i spotřebitel na Ukrajině.

Trend mírného českého pokroku v mezích zákona recese potvrzují i oslovení ekonomové. „Zatímco loni se spotřebitelská důvěra v Česku propadla na třináctileté dno, poslední měsíce ukazují na obrat,“ uvádí Petr Sklenář z J&T Banky.

Obchodníci zatím ale rostoucí nákupní apetit nepotvrzují, hovoří přinejlepším o stagnaci. „Průměrný nárůst obratu našich členů činí meziročně jedno procento, což nepokrývá ani inflaci,“ říká Zdeněk Juračka ze Svazu obchodu a cestovního ruchu.

Důvěra spotřebitelůDůvěra spotřebitelů | E15

„Češi v posledních letech nakupují s mnohem větší rozvahou. Omezili nákupy zbytného nepotravinářského sortimentu,“ dodává Pavla Hobíková z Globusu s tím, že oživení v tomto segmentu není na pořadu dne.

Oživení maloobchodu brání i prohlubování tradiční české nákupní filozofie. „Roste skupina zákazníků citlivých na ceny,“ tvrdí Jiří Mareček z Teska. „Spotřebitelé jsou ale v očekávání, pomoci může oživení výroby, ale i akceschopná vláda, jež dokáže opravdu podpořit investice a zaměstnanost,“ dodává Juračka.

Obchodníci se shodují, že brzdou utrácení jsou hlavně rostoucí životní náklady, vysoká nezaměstnanost, ale i frustrace z dlouhé recese. Okamžik systémového obratu zůstává ve hvězdách, a o růst nákupů se tak budou muset postarat jen obehrané sezonní faktory. „Oživení očekáváme v souvislosti se začátkem školního roku a v období vánočních nákupů,“ říká Hobíková z Globusu.

Zatímco v ČR se snad blýská na lepší časy, ve 14 z 19 evropských zemí se důvěra spotřebitelů zhoršila. I v Evropě se však najdou světlé výjimky. Jednou z nich je paradoxně Řecko, kde přes napjatou sociální situaci vzrostl spotřebitelský optimismus nejrychleji v Evropě.

I tak ovšem zůstávají Atény spolu s Italy, Portugalci a Maďary baštami blbé nákupní nálady. Peněženky se přes novopečené členství v EU nechystají otvírat ani Chorvaté. Nejlépe naladěnými evropskými spotřebiteli jsou Němci a Britové.