Pět nových jmen mezi nejbohatšími Čechy. Na čem bohatne Kellner a Strnad
- Letošní nováčci v žebříčku nejbohatších Čechů a Slováků jsou až na Petra Kellnera mladšího ostřílení byznysmeni.
- Možná právě proto se v jejich strategii dají najít shodné znaky, jež jim v důsledku pomohly opět vystoupat vzhůru.
- Koneckonců podobné taktiky se drží i nováček Petr Kellner.
Při pohledu na jména pěti byznysmenů, které e15 magazín letos oproti loňsku nově zařazuje do žebříčku nejbohatších Čechů a Slováků, lze vypozorovat shodné strategie ženoucí jejich aktuální podnikání. Co je esencí rostoucího miliardového byznysu?
První příběh průniku do první podnikatelské ligy vypráví o restartu klopýtajícího byznysu, jejž miliardáři coby noví majitelé odkoupí, využijí v něm své synergie s ostatními podniky plus zkušenosti a kompetence k tomu, aby ho zvedli.
Dosud je pouze málo známo o tom, jakou cestu plánuje Petr Kellner. Ale minimálně jedna větev jeho byznysu zřejmě půjde tímhle směrem. Je to jen pár týdnů, co Palmont, tedy skupina nejstaršího syna někdejšího nejbohatšího Čecha, koupil Tonak – jednoho z největších výrobců klobouků v Evropě, který zaměstnává zhruba 400 lidí a má dva závody. Dosavadním majitelem Tonaku byla společnost PCTC Invest se sídlem ve Švédsku a bez vstupu nového investora hrozilo „TOvárně NA Klobouky“ ukončení činnosti. Vstupu se ujala konkrétně Palmont Heritage, jež se ve skupině zaměřuje na tradiční firmy a značky s historií, silným obchodním základem a s potenciálem dlouhodobého rozvoje. Další koupě firem by měly přijít ještě letos, spekuluje se například o výrobci bot Vasky.
Strnadova investiční DNA
Že jde o správnou cestu, se může Petr Kellner přesvědčit u Ivana Baťky, který pronikl do letošního žebříčku na 94. místo. Baťka stojí za břeclavskou chemicko-potravinářskou firmou Fosfa. Transformoval ji na technologického lídra v oboru specializované fosforečné chemie a ekologických produktů, dosáhl na slušné marže a podařilo se mu expandovat. Baťka je mimo jiné spoluzakladatelem Rádia Impuls, peníze z prodeje podílu v něm kdysi použil právě na Fosfu. Ta byla podle jeho slov v roce 2002, když do ní vstupoval, téměř před bankrotem.
Jaroslav Strnad se z první ligy stáhl poté, co konglomerát CSG předal synu Michalovi. Jenže když to byznysmenovi jde, stane se miliardářem i podruhé. Strnad senior znovu uplatnil svou hlavní strategii, s níž získává konkurenční výhodu: nakupování tradičních průmyslových podniků v problémech, dluzích nebo v konkurzech za nízkou cenu. Svoji investiční DNA osvědčil například u chorvatské vagonky Đuro Đaković – firmu na pokraji krachu zachránil, zefektivnil a znásobil její výrobu přibližně na tisíc vagonů ročně, čímž z ní udělal jeden z nejziskovějších motorů nové skupiny. Během pouhých šesti let dokázal ze své CE Industries vytvořit kolos sdružující přes 30 firem s tržbami blížícími se 20 miliardám korun.
Beton jako tvrdá měna
Druhý příběh je o fundamentu a sázce na jistotu. V případě miliardářů Petra Dědka, Iva Valenty a koneckonců i Petra Kellnera jde o průmyslové a logistické nemovitosti a komerční reality. Model obvykle nestojí na spekulativní výstavbě naslepo, ale na budování obřích průmyslových hal a logistických parků na míru pro dlouhodobé a silné partnery. V případě D+D Real patří mezi klíčové klienty giganty jako Škoda Auto nebo nadnárodní logistická firma DB Schenker.
Také u Petra Kellnera mladšího a Iva Valenty hrají nemovitosti a pohostinství zásadní roli v ochraně a zhodnocování kapitálu, každý k nim však přistupuje z odlišné pozice – od nákupů trofejních pražských bytů po budování regionálních hotelových rezortů. Co se Petra Kellnera týká, výrazným pilířem jeho byznysu je Palmont Real Estate. S ní získal například soubor luxusních bytů u Betlémského náměstí v Praze za 280 milionů korun od skupiny Kaprain nebo koupil činžovní dům na Vinohradech.
V případě Iva Valenty představuje realitní a hotelový byznys dlouhodobou konzervativní složku majetku, do níž historicky přeléval zisk z byznysu skupiny Synot. Známý je rezort Kyčerka a Grandhotel Tatra – ve Velkých Karlovicích vybudoval jeden z nejvyhledávanějších rekreantských komplexů v Beskydech. Původní lyžařský areál a valašské chalupy postupně doplnil o oceněný vodní a saunový svět.
Nezávislý tvůrce Kellner
Poslední rys, jímž se nováčci v žebříčku vyznačují, jsou privátní holdingy či rodinné kanceláře bez spleti veřejných trhů. To jim umožňuje dělat rychlé akviziční kroky a expandovat do zahraničí – ať už jde o Valentův Synot a jeho globální přesah v IT gamingových technologiích, nebo Baťkovy exportní trhy.
U Petra Kellnera mladšího je to patrné na nově budované rodinné kanceláři Palmont Holding. Poté co z majetkového vyrovnání v PPF získal desítky miliard korun, vytvořil plně privátní strukturu, do níž přetáhl špičkové transakční manažery a právníky z KPMG nebo mezinárodních kanceláří. Z pozice jediného majitele tak mohl obratem realizovat akvizice, o nichž byla řeč. Podobně agilní model využívá Jaroslav Strnad ve skupině CE Industries.
Další dva byznysoví dravci stavějí na stoprocentním vlastnictví, které jim dává absolutní svobodu v alokaci zisku a rychlosti jednání. Ivan Baťka, jediný akcionář břeclavské chemičky Fosfa, aplikuje filozofii podle vzoru rodiny Baťových – dlouhodobě odmítá závislost na dotacích, reinvestuje provozní cash flow zpět do výzkumu a bez tlaku na výplatu dividend vytvořil globálního lídra ve specializované fosforečné chemii s exportem do více než 80 zemí. Podobně funguje developer Petr Dědek a jeho DD Group (D+D Real). Jeho realitní portfolio v době poptávky po skladových kapacitách výrazně zhodnotilo.
Pětici uzavírá Ivo Valenta, jehož mezinárodní skupina Synot využívá zastřešení přes kyperskou holdingovou entitu. Tato privátní struktura Valentovi zajistila pružnost při transformaci z původně domácí loterijní firmy na mezinárodního B2B dodavatele herních IT technologií působícího ve zhruba 40 zemích světa. Zároveň mu slouží jako alokační kanál, z něhož financuje konzervativní domovská aktiva prostřednictvím Synot Real Estate.
Výčet nových miliardářů tak potvrzuje širší trend. Firmy řízené pravidlem „jeden muž, jeden podpis“ dokážou kapitál přesouvat okamžitě, což je v době bouřlivých globálních změn klíčové.
