Čeští zemědělci upouští od pěstování geneticky modifikované kukuřice

Geneticky modifikované kukuřice se letos v Česku vypěstuje méně než loni. Pěstební plocha klesla meziročně o 480 hektarů na 2570 hektarů. Jedním z důvodů jsou například náročná pravidla pro označování modifikovaných plodin a nakládání s nimi. Pokles nebo stagnace podílu upravených rostlin je trend v celé Evropské unii.

„Z celkové výměry kukuřičných polí v ČR se GM kukuřice pěstuje pouze na jednom procentu z nich. Ve srovnání s celosvětovou produkcí jsou tyto plochy v EU zanedbatelné, zabírají jen 1,4 procenta z celkové plochy kukuřice v Evropě,“ uvedl ministr zemědělství Miroslav Toman.

V Česku je povoleno pěstovat pouze dvě geneticky modifikované plodiny: brambory a kukuřici. Žádná z nich není určena k lidské spotřebě.

Geneticky modifikované plodiny jsou rostliny, jejichž dědičný materiál změnila genová technologie, která patří mezi jednu z metod šlechtění. Díky tomu vykazují GM plodiny některé znaky, které běžné rostliny v přírodě nemají. Genetické šlechtění zajistí rostlinám vylepšené vlastnosti, které jsou přírodního, nikoliv syntetického původu. Příkladem je odolnost proti škůdcům nebo extrémním výkyvům počasí.

Geneticky modifikovanou sóju, kukuřici, bavlník, řepku, cukrovou řepu, papáju, tykev, vojtěšku a další plodiny pěstuje v současnosti 17 milionů zemědělců ve 28 zemích světa na více než 170 milionech hektarů polí.