„Pravidla mají být jednoduchá a srozumitelná všem, jde o agendu, kterou vykovávají všechny obce v republice,“ uvedl ministr životního prostředí Tomáš Chalupa. Zahradou se podle ředitelky odboru zvláštní územní ochrany přírody a krajiny Aleny Vopálkové rozumí pozemek u bytového nebo rodinného domu v zastavěném území obce, který je oplocený a nepřístupný veřejnosti.
Stromořadí novela vyhlášky specifikuje jako souvislou řadu nejméně deseti stromů s pravidelnými rozestupy. „Historická funkce alejí a jejich umístění bude ještě více chráněna, a to zejména díky změně, že k jejich pokácení je nutné mít souhlas i v případě, že obvod kmene ve výšce 130 centimetrů nad zemí bude menší než 80 centimetrů,“ uvedl Chalupa. Ministerstvo životního prostředí novelu vyhlášky posílá do závěrečného procesu, v účinnost má vstoupit 1. července.
Podle ekologů je finální návrh vyhlášky ještě horší, než materiál, který Chalupa poslal loni na podzim k připomínkování. „Ministr bude mluvit o snížení administrativní zátěže soukromých vlastníků, ale ve skutečnosti vyhláška umožní vykácet bez povolení i velmi významnou zeleň,“ sdělil vedoucí kampaně „Zachraňme stromy“ Martin Skalský ze sdružení Arnika.
Podle ministerstva se ale obcím výrazně uleví. „Počet správních řízení klesne díky novele vyhlášky o třetinu až polovinu,“ podotkl předseda Svazu měst a obcí a primátor Kladna Dan Jiránek.
Odbornice na ochranu přírody Vendula Krčmářová upozornila na to, že definice zahrady způsobí v praxi chaos. „Kritériem posouzení, zda je či není třeba ke kácení dřeviny povolení, přece nemůže být otázka, jestli pozemek je nebo není přístupný veřejnosti a zda je či není oplocený,“ uvedla.
:
Jakub Hruška: Na Šumavě může být národní park, anebo vzorný lesní závod
