Vědci zjistili, že lze vyrobit účinná ekologická hnojiva

ilustrační

ilustrační Zdroj: profit

Olomoučtí vědci vyvinuli velmi účinná ekologická hnojiva, která by měla zemědělcům zajistit vyšší výnosy u obilovin, olejnin i dalších plodin. Obsahují přitom látky, které se dosud v zemědělství nevyužívaly. Přípravky, které vyvinuli vědci z olomouckého Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum, jsou výsledkem zhruba desetiletého úsilí. 

Získaly již registraci jako kombinovaná stimulační hnojiva. Podle vědců po použití nových kombinovaných hnojiv hospodářské rostliny snáze zakoření, lépe čelí nepříznivým klimatickým podmínkám a vytvářejí silnější odnože a více zrn. „Přípravky nemají v tuzemsku a zřejmě ani ve světě obdoby, neboť jsou v nich použity naše originální látky, které se v zemědělské praxi dosud nevyužívaly,“ uvedl jeden z tvůrců hnojiv Radoslav Koprna.

Vědci využili pro hnojivo kombinaci makro a mikro prvků molekul dusíku, draslíku, fosforu, manganu nebo mědi a rostlinných hormonů, které vyvinuli na základě svých dřívějších výzkumů.

„Velkou výzvou bylo dostat všechny složky do jednoho přípravku tak, aby vznikla stabilní forma. Bylo to podobné tomu, jako když dáváte dohromady dva lidi, kteří se moc rádi nemají, a musíte je naučit spolupracovat,“ doplnil Koprna. Hnojiva pojmenovali Aucyt Start a Primseed. První z nich obsahuje syntetický derivát rostlinných hormonů cytokininů, který podporuje tvorbu silných odnoží, a tím i klasů a zrn u obilnin a větvení u olejnin. „Rostlina se nevyčerpává tím, že vytváří odnože, které nepotřebuje, ale posílí naopak ty, které zvýší výnos plodiny,“ přibližuje Koprna.

Naopak Primseed je určen pro moření osiva širokého spektra plodin, například u jarních či ozimých obilnin, řepky, máku, slunečnice, luskovin a dalších. Rostlina má díky tomu v počáteční fázi vývoje silnější kořenový systém, lépe odnožuje a i ve stresových podmínkách mnohem lépe a rovnoměrněji klíčí a vzchází. Podobné syntetické rostlinné hormony se v hnojivech podle zástupců centra nacházejí zřídkakdy, dosud se užívaly jen u prostředků proti poléhání obilovin. Olomoučtí vědci po nich sáhli proto, že s jejich studiem, vývojem a testováním na polních plodinách mají letité zkušenosti.