Slabý dolar americké ekonomice nepomůže. Trump musí rychle změnit přístup

Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa se domnívá, že role dolaru coby rezervní měny vychyluje globální rovnováhu v neprospěch Ameriky a podkopává její konkurenceschopnost. Ačkoli se Bílý dům v tomto případě mýlí, upozorňuje správně na problém, který ekonomové často ignorují, neboť na rozdíl od voličů neberou v potaz nerovné dopady směnného kurzu.

Má-li vláda naplnit své cíle přenastavení americké ekonomiky a posílení jejího růstu, musí před blížícími se listopadovými volbami do Kongresu změnit svůj přístup.

Není pochyb o tom, že globální role dolaru, za jinak stejných podmínek, zvyšuje jeho hodnotu. To ale také způsobuje, že Spojené státy mají vyšší schodky běžného účtu. Zaměřovat se však výhradně na negativa rezervní měny znamená přehlížet její výhody a především jiné než celní nástroje, jimiž lze řešit dopady na domácí ekonomiku – což byl důvod pro Trumpova cla ke „Dni osvobození“, jejichž cílem bylo omezit dovoz a podpořit vývoz.

Na obavy Trumpovy administrativy z měnových swapů Federálního rezervního systému se zahraničními centrálními bankami odpověděli ekonomové tím, že to není chyba, ale vlastnost vyplývající z dominance dolaru. Ta od Spojených států vyžaduje, aby v případě potřeby zásobovaly svět dolary. Rovněž poukázali na to, že ačkoli deficity běžného účtu mohou být spojeny se silným dolarem, měly USA velké obchodní nerovnováhy a s nimi spojené obavy i v době, kdy byla směnná hodnota dolaru relativně nízká.

Ekonomové naopak zdůrazňují „přehnané privilegium“ dolaru, včetně nižších nákladů na půjčky a schopnosti uvalit finanční sankce na geopolitické protivníky. Navíc namítají, že cla nejsou účinnou reakcí na dopad dolaru na americký vývoz – zvyšují totiž domácí výrobní náklady (přibližně polovinu amerického dovozu tvoří meziprodukty) a nesnižují makroekonomické nerovnováhy, které jsou příčinou celkového obchodního deficitu.

Tyto argumenty jsou správné, ale také neúplné. Ve skutečnosti Trumpovy obavy odrážejí zásadní politicko-ekonomickou otázku: distribuční dopady dominance dolaru.

Abychom pochopili proč, podívejme se na působení Roberta E. Rubina ve funkci amerického ministra financí v Clintonově vládě. Jeho mantrou bylo, že „silný dolar je pro Ameriku dobrý“. Mohl tím narážet na rysy americké ekonomiky, o něž se status dolaru opírá, jako je institucionální a politická stabilita a hluboké finanční trhy. Ať už byl přesný význam jakýkoli, jeho postoj odrážel převládající názor Wall Street, která ze silnějšího dolaru, vyplývajícího z role rezervní měny, profitovala.

Navzdory všem výhodám pro finančníky a spotřebitele ale silnější dolar ztěžuje konkurenceschopnost amerického průmyslu, což má negativní dopad na zaměstnanost v průmyslu, příjmy a místní komunity. Trumpův postoj tak připomíná politické tahanice ve Velké Británii v roce 1925 ohledně návratu libry k jejímu kurzu z doby před první světovou válkou v rámci zlatého standardu. Přestože tehdejší ministr financí Winston Churchill podporoval finanční zájmy a silnější libru, řekl: „Raději bych viděl méně pyšné finance a spokojenější průmysl.“

Na rozdíl od ekonomů, kteří kladou důraz na průměry a celkové přínosy, uznává Trumpova ekonomická agenda, že globalizace a technologický pokrok mají na určité části americké společnosti nepříznivý dopad. Přehlíží však prostý fakt, že existuje více – a lepších – způsobů, jak pomoci domácímu zpracovatelskému průmyslu a jeho opomíjeným pracovníkům, než pouze prostřednictvím slabšího dolaru. Má k dispozici několik nástrojů hospodářské politiky, jež mohou vyřešit obavy těchto voličů, pomoci dosáhnout cílů Trumpovy administrativy a dál podporovat roli dolaru jako rezervní měny.

Podpora výzkumu a zaměstnanců

Za prvé, administrativa může podpořit silný průmyslový sektor zvýšením veřejného financování základního výzkumu, který posouvá technologii vpřed, a systému center aplikovaného výzkumu, jež šíří pokroky v průmyslových procesech. Klíčové bude také zjednodušení schvalovacích procesů v oblasti stavebnictví a přenosu elektřiny.

Za druhé, vláda by mohla pracovníkům pomoci rozvíjet nové dovednosti tím, že by nasměrovala více prostředků do vyšších odborných škol, zatímco by odměnu za práci zvýšilo podstatné rozšíření daňových úlev. Oblastem, které čelí závažným negativním dopadům globalizace a nových technologií, by navíc mohla pomoci cílenější podpora konkrétních lokalit.

Tím, že se Trump a jeho ekonomičtí poradci zaměřili na problémy spojené se silnějším dolarem, položili starou otázku novým způsobem. Jejich chybou je, že na ni tvrdošíjně odpovídají nesprávným nástrojem. Oslabení dolaru – mimo jiné narušením předvídatelnosti politiky a ekonomických institucí, na nichž spočívá jeho hegemonie – pouze zhorší cenovou dostupnost, které čelí mnoho Američanů, a poškodí fiskální pozici země. Otázkou zůstává, zda si to vláda včas uvědomí a změní svůj přístup tak, aby tím ještě dokázala promluvit do výsledků podzimních doplňovacích voleb do Kongresu.

Glenn Hubbard je bývalým předsedou Rady ekonomických poradců USA za prezidenta George W. Bushe a vyučuje ekonomii a finance na Kolumbijské univerzitě.

Copyright: Project Syndicate, 2026.
www.project-syndicate.org