Souběžně s plošným zdaněním dováženého a tuzemského vína se podle něj hledala cesta, jak zároveň neničit konkurenceschopnost tuzemského vinařství v Evropské unii. „Takové řešení se ale nepodařilo najít. Navíc by daňová povinnost zvýšila náklady pro správce daně,“ vysvětlil Minčič.
Svaz vinařů a Vinařská asociace, které snášely argumenty proti spotřební dani, nový postoj ministerstva přivítaly. „Nebylo by spravedlivé, aby Česká republika jako jediná ze zemí EU produkující víno zavedla spotřební daň. Ani Řecko, Španělsko či Portugalsko nikdo v krizových dobách netlačí k tomu, aby ji zavedly,“ řekl předseda Svazu vinařů Tibor Nyitray. Ten soudí, že vinařům pomohla protestní petice s více než 40 tisíci podpisy a analýza dopadů nenulové sazby daně, již pro svaz zpracovala firma Ernst & Young.
„Chceme tvořit dobré víno a ne se věnovat papírování,“ řekl místopředseda Vinařské asociace Petr Marek. Věří, že studie dává dobrou argumentaci v boji proti spotřební dani a může se hodit, pokud by nápad na její zavedení chtěly oprášit další vlády.
S plánem zvednout spotřební daň na tiché víno z nuly na deset korun za litr přišlo začátkem roku ministerstvo financí a v dubnu jej potvrdila vláda. Počítala, že daňovou úlevu budou mít malí vinaři, kteří ročně vyrobí méně než dva tisíce litrů a s produkcí nejdou na trh. Ministerstvo financí si od daně slibovalo zhruba 1,5 miliardy ročně do státního rozpočtu. Návrh obhajovalo spravedlností, když spotřební daň odvádějí výrobci lihovin a piva.
Tibor Nyitray: Těžko se bude vozit moravské víno do supermarketu v Anglii
