Zastropování plateb pro zemědělce nechceme my ani Visegrád, řekl Faltýnek

Jaroslav Faltýnek

Jaroslav Faltýnek Zdroj: Thuong Ly Nguyenová

Určení horní hranice přímých plateb pro zemědělce odmítají kromě České republiky i Polsko, Maďarsko a Slovensko. Země chtějí, aby rozhodnutí zůstalo na členských státech Evropské unie. Informoval o tom ve středu předseda zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Jaroslav Faltýnek.


„Postoj zemí Visegrádské čtyřky je takový, že zastropování plateb by mělo být v kompetenci členských států a mělo by být dobrovolné,“ řekl předseda zemědělského výboru Faltýnek na tiskové konferenci, na které shrnul výsledky dosavadních jednání V4. 

Zároveň uvedl, že čeští zemědělcí musí mít ohledně dotací stejné podmínky jako ostatní, pokud mají úspěšně podnikat. I v tom našly podle něj země Visegrádu shodu.

Podobným způsobem se vyjádřil také ministr zemědělství v demisi Jiří Milek, který považuje za důležité především to, aby byl postup V4 jednotný. „Cílem je, aby státy postupovaly jednotně. Nejen v oblasti zemědělské politiky, ale v oblasti dvojí kvality potravin," řekl Milek. 

Diskuse o podobě přímých plateb pro zemědělce, včetně možnosti určení jejich horní hranice, je součástí začínající debaty o tom, jak bude vypadat společná zemědělská politika EU po roce 2020.

V rámci příštího dlouhodobého rozpočtu chce unie nejen udržet své stávající priority, ale v době odchodu Británie z EU také financovat nové politiky, včetně například lepšího řešení migrační problematiky či vyšší bezpečnosti. Společná zemědělská politika přitom představuje asi 40 procent každého unijního rozpočtu.