Analytici v anketě agentury Reuters v průměru očekávali, že vznikne 202 tisíc nových míst. Výsledek byl výrazně pod průměrem prvního čtvrtletí kolem 200 tisíc. Ministerstvo současně snížilo odhad přírůstků za únor a březen o celkem 19 tisíc.
Zhoršení vykázala i takzvaná míra participace, která měří podíl Američanů v produktivním věku, kteří jsou zaměstnaní nebo hledají práci. Tento údaj klesl o 0,2 procentního bodu na 62,8 procenta a z kategorie pracovní síly minulý měsíc odešlo 362 tisíc lidí.
„Pro ty, kteří si mysleli, že ve hře je červnové zvýšení sazeb, to byl další hřebíček do rakve. Vyvolává to otázky i ohledně zvýšení úroků v září,“ řekl agentuře Reuters analytik Phil Orlando z newyorské firmy Federated Investors. Kurz dolaru reagoval na údaje poklesem vůči euru i jenu a americké akcie oslabily. Finanční trhy nyní odhadují pravděpodobnost zvýšení základní sazby Fedu v září a listopadu nižší než 40 procent a šanci přitvrzení měnové politiky na prosincovém zasedání hodnotí 48 procenty.
Rychlejší zvyšování platů
Pokračovalo naproti tomu zrychlování růstu mezd, které bylo jediným světlým bodem dnešní zprávy. Průměrná hodinová mzda v dubnu proti předchozímu měsíci vzrostla o 0,3 procenta a meziroční růst zrychlila na 2,5 procenta z březnového tempa 2,3 procenta. Podle ekonomů je ale nutné, aby mzdy rostly aspoň tříprocentním tempem, pokud se má inflace dostat ke dvouprocentní cílové úrovni Fedu.
Dnešní údaje naznačují, že prudké oslabení největší světové ekonomiky v posledních dvou čtvrtletích se už začíná negativně promítat na trhu práce. To by centrální bance (Fed) dál zkomplikovalo plán postupného zvyšování úrokových sazeb, s nímž začala v prosinci, zatím ale dalším krokem nenavázala.
Americká ekonomika zpomalila v prvním čtvrtletí celoročně přepočtený růst na 0,5 procenta, což bylo nejpomalejší tempo za poslední dva roky. V předešlém kvartálu rostla ekonomika o 1,4 procenta.
