Při stejné státní dotaci jako v loňském roce, kdy činila 12 miliard korun, by se průměrná cena elektřiny pro domácnosti mohla zvýšit o 3,6 procenta. Průmyslové podniky by si za elektrickou energii proti letošku připlatily o šest procent více. To vše za předpokladu, že tzv. silová elektřina by vzrostla o pět procent, odhaduje ERÚ.
Konečné ceny elektřiny příští rok zvýší podpora výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, kterou ERÚ odhaduje na 679 korun za megawatthodinu. Tato podpora prudce vzrostla již letos a původně měla činit více než 500 Kč/MWh. Vláda ji kvůli hrozbě výrazně dražší elektřiny srazila na 370 Kč/MWh.
Snížení příspěvku stálo vládu zmíněných 12 miliard korun, které získala mimo jiné zdaněním solárních elektráren sazbou 26 procent. Právě solární elektrárny se největší mírou podílejí na růstu obnovitelných zdrojů energie v Česku. Investoři do solárních elektráren chystají kvůli vládním krokům proti státu arbitráže.
Nyní je otázkou, zda vláda získá peníze na kompenzaci růstu podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů i pro příští rok. Podle ERÚ by vláda o výši dotace měla rozhodnout do konce října.
Nárůst cen elektřiny by mohl způsobit pokles ekonomiky, varují odborníci
ERÚ v příštím roce počítá se zdražením takzvané silové elektřiny, která by měla tvořit necelou polovinu celkové ceny, o pět procent. Druhou část tvoří regulovaná cena elektřiny, která mimo jiné zahrnuje příspěvek na obnovitelné zdroje.
Podle analytika společnosti Cyrrus Marka Hatlapatky tuzemské ekonomické oživení stále není dostatečně silné na to, aby hospodářství bez potíží ustálo zvýšení cen elektřiny o deset až 15 procent. „I tentokrát proto očekávám, že vláda rozhodne o částečném dofinancování příspěvku na obnovitelné zdroje tak, aby udržela růst cen elektřiny na akceptovatelné úrovni, která podle mě leží maximálně kolem pěti až šestiprocentního meziročního nárůstu,“ uvedl Hatlapatka.
Také Jan Rafaj ze Svazu průmyslu a dopravy míní, že výrazně vyšší ceny elektřiny způsobí pokles výkonnosti české ekonomiky. „Za následek to bude mít uzavírání energeticky náročných provozů kvůli menší konkurenceschopnosti, zvýšení nezaměstnanosti a růstu inflace,“ uvedl. Nejvíce by podle Rafaje byla zdražením elektřiny postižena energeticky náročná odvětví jako například chemický průmysl, hutnictví, výroba stavebních hmot či sklářství.
Podle propočtů Svazu průmyslu a dopravy by v případě zdražení elektřiny o deset procent poklesl průměrný zisk o 13 procent těm firmám, u nichž náklady na elektřinu dosahují 11 až 20 procent. Takových firem je podle svazu v Česku více než třetina.
