Ceny zemního plynu pro evropský trh pokračují v poklesu, dnes po poledni se cena snížila až o 24 procent a dostala se pod 100 eur (v přepočtu 2500 korun) za megawatthodinu. I tak je ale výrazně vyšší než před rokem. Místopředseda ruské vlády a ministr energetiky Alexandr Novak řekl, že k prudkému růstu cen suroviny v letošním roce přispívají chybná rozhodnutí evropských politiků a neschopnost dohodnout se na dlouhodobých smlouvách. Na to už před časem upozornil například americký list The Wall Street Journal (WSJ).
Cena plynu v letošním roce vzrostla skoro o 800 procent a v úterý se poprvé vyšplhala nad 180 eur (asi 4500 korun) za megawatthodinu. Pokud se vezme v úvahu dnešní pokles, pak jsou ceny proti začátku roku pořád ještě vyšší o více než 400 procent.
Ministr Novak řekl, že Evropa se sama připravuje o vyšší objemy ruského plynu tím, že otálí se schválením plynovodu Nord Stream 2. Ten už je hotov, ale pořád čeká na povolení od německých úřadů. Očekává se, že je nezíská dříve než v polovině příštího roku. Nord Stream 2 přitom vede paralelně k plynovodu Nord Stream, který po dně Baltského moře už od roku 2011 přivádí plyn z Ruska do Německa. Nord Stream 2 objem přepravovaného plynu zdvojnásobí.
VIDEO: Proč rostou ceny energií
K nervozitě na trhu s plynem v Evropě přispívá i fakt, že tok plynu v plynovodu Jamal-Evropa je i dnes obrácený, a to už čtvrtým dnem. Plyn tedy neproudí směrem na západ, jako obvykle, ale od Německa k Polsku, ukazují záznamy německého provozovatele plynovodní sítě Gascade.
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek řekl, že Německo prodává nakoupený ruský plyn dál do Polska a na Ukrajinu, než aby jej samo použilo, a přispělo tím ke zklidnění situace na trhu.
Ceny plynu se prudce zvyšují v době rostoucího napětí mezi Moskvou a Západem kvůli Ukrajině a kvůli dlouhodobému sporu o Nord Stream 2. Tento nový podmořský plynovod vedoucí přímo z Ruska do Německa se nelíbí Spojeným státům a také některým státům na východním křídle Evropské unie. Ty tvrdí, že kvůli plynovodu bude EU ještě více závislá na ruském plynu, který už teď uspokojuje poptávku unie po zemním plynu asi z 35 procent.
Americký ekonomický list The Wall Street Journal už v říjnu upozornil, že když byla poptávka po plynu slabší a ceny nižší, tak se Evropské unii vyplácela její strategie ukončit dlouhodobé smlouvy s ruským plynárenským gigantem Gazprom a místo toho nakupovat plyn podle aktuálních tržních cen. Když se ale poptávka zvýšila a s ní i ceny suroviny k okamžitému dodání, Evropa se najednou ocitla v nevýhodné situaci. WSJ v říjnu odhadl, že za tato chybná rozhodnutí Evropa za plyn v letošním roce zaplatí asi o 30 miliard dolarů (přes 662 miliard korun) víc.
