Dohodu zítra podepíší šéfové obou firem, stane se tak během návštěvy ruského prezidenta Dmitrije Medveděva v Praze. Projekt společného podniku podpořila v listopadu česko-ruská mezivládní komise. „Strany ocenily význam toho, že společnosti Alta Invest a Tvel zakládají v České republice společný podnik Alvel (centrum technologických servisů), zaměřený na podporu současných i budoucích zákazníků společnosti Tvel a Alta Invest v zemích Evropské unie,“ uvádí se v protokolu z tohoto jednání.
Mezi služby spojené s dodávkami palivových článků patří přeprava, skladování, servis, kontrola a monitoring. Tvel má zájem o expanzi na další trhy a podle všeho očekává, že v Evropě mu pomůže právě společný podnik s firmou ze země EU. Zřejmě jde také o získávání evropských licencí. Češi by naopak díky společné firmě mohli získat další know-how v jedné z klíčových oblastí jaderné energetiky.
Alta už s Tvelem spolupracuje dlouho – od roku 1995 je dovozcem paliva Tvelu do Česka, od loňského roku také na Slovensko. Tvel svou produkci vyrábí také pro Finsko, Maďarsko a Bulharsko, ve spolupráci s dalšími firmami rovněž pro Německo, Švýcarsko a Nizozemsko. Podíl ruského Tvelu na celosvětové výrobě jaderného paliva činí sedmnáct procent.
Tvel je součástí ruské státní skupiny Rosatom, která v konsorciu s plzeňskou Škodou JS soutěží o zakázku na dostavbu jaderné elektrárny v Temelíně. Rusové dnes dodávají palivo jak do Dukovan, tak do stávajících dvou bloků Temelína, kde v posledním výběrovém řízení porazili americký Westinghouse. Cílem Rosatomu je podle ruského tisku konkurovat ve světě nejen surovinami, ale také technologií a znalostmi.
Ruský Tvel v minulosti uvažoval také o výstavbě závodu na výrobu jaderného paliva v Česku. Podle některých zdrojů tato myšlenka není mrtvá, i když Tvel staví větší závod na Ukrajině. „Tvel posuzuje řadu projektů lokalizace výroby v zahraničí,“ napsal v této souvislosti list Nězavisimaja gazeta.
Kromě spolupráce s Tvelem je česká společnost Alta v Rusku známá především jako největší tuzemský dodavatel výrobních kapacit pro tamní průmysl, podílí se například na modernizaci uralského výrobce vagonů Uralvagonzavod.
