Další rána pro důchodce. Konce televizních a rozhlasových poplatků se nemusejí dočkat všichni
- Pokud ministr kultury Oto Klempíř s návrhem na financování České televize a Českého rozhlasu příští pondělí narazí, v záloze je poslanecká předloha.
- Alternativní novela zákona nepočítá s plošným zrušením poplatků pro všechny občany a firmy.
- Vláda bude jednat také o tom, nakolik chystané změny zatíží státní rozpočet.
Jeden z důležitých volebních a posléze vládních slibů hnutí ANO, SPD a Motoristů nadále provází bouře emocí a chaos. Koalice si ve svém programu uložila, že „zruší poplatky za veřejnoprávní média, čímž sníží zátěž pro občany a firmy“. Ve finále se však mohou úlevy dočkat jen některé skupiny důchodců a podnikatelů.
Eskapády kolem kritizované předlohy šéfa rezortu kultury Oty Klempíře (Motoristé sobě), k níž se sešly čtyři stovky připomínek, možná skončí už za týden. Ministr má námitky do příštího pondělí vypořádat a zaměřit se výhradně na financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Pokud neuspěje, v záloze je připravena poslanecká novela zákona. Ta řeší hospodaření obou médií včetně poplatků úplně jinak.
Podle tohoto návrhu nemají být od povinnosti pravidelné měsíční úhrady celkových 205 korun osvobozeni všichni majitelé televizí a rádií a také chytrých telefonů, počítačů nebo tabletů. Úlevu by dostali pouze starší senioři nebo menší firmy. Navíc to má různé háčky.
Přes milion seniorů mimo hru
Skupina vládních poslanců v čele s Patrikem Nacherem (ANO) hodlá oprostit od koncesionářských poplatků starobní penzisty nad 75 let, držitele průkazu TP, ZTP a ZTP/P, studenty, firmy do 50 zaměstnanců a poskytovatele zdravotních a rovněž pobytových sociálních služeb.
Zdaleka nejpočetnější jsou důchodci, z nichž splňuje zmíněný věkový limit zhruba 980 tisíc lidí. Podle Českého statistického úřadu tvoří 43 procent všech seniorů. Pro zbývajících 1,36 milionu lidí, kterým je mezi 65 a 75 lety, by výjimka neplatila.
„Cílem tohoto opatření je zohlednit sociální a životní situaci těchto skupin obyvatel a snížit jejich finanční zatížení. Současně se rozšiřuje skupina právnických osob a fyzických osob podnikatelů, které nepodléhají poplatkové povinnosti. Nově se stanovuje hranice 50 zaměstnanců, nikoliv 24,“ píše se v návrhu.
Zda dostane přednost Klempířova předloha či Nacherova alternativa, která už je takzvaně ve sněmovním systému a může se začít projednávat, se má ukázat právě za týden. „Čekám na jednání vlády,“ řekl v úterý Nacher.
Výjimky, povinnosti a pokuty
Především pro ANO je klíčová velmi silná voličská skupina důchodců. Poslanecká novela zákona však nestaví mimo hru jen seniory mladší 75 let. Komplikace by přinesla i domácnostem, kde žijí různě staří manželé či partneři. Jestliže je například muži 76 let a ženě 70, na osvobození od poplatků by si museli pět let počkat.
Ještě hůře by dopadl senior starší 75 let, o něhož ve společné domácnosti pečuje dcera nebo syn. Tento penzista by výjimku neměl, stejně jako držitel průkazu TP, ZTP a ZTP/P. Zkrátka by přišli také studenti, kteří žijí s rodiči či prarodiči mladšími 75 let.
Seniorovi nebo zdravotně postiženému člověku nad 75 let by hrazení poplatků neodpadlo automaticky. Museli by se u ČT a ČRo odhlásit. Předloha dále definuje novou povinnost. Pokud se z evidence odhlásí poplatník starší 75 let, který dosud poplatky za domácnost odváděl, ale v daném bytě nebo domě s ním žije jiná osoba, na niž se výjimka nevztahuje, musí oznámit nového poplatníka.
Za nesplnění oznamovací povinnosti, uvedení nepravdivých údajů nebo neoprávněné odhlášení z evidence by hrozila pokuta. U televizního poplatku by činila až deset tisíc korun, u rozhlasového nejvýše pět tisíc.
Financování médií s otazníky
Výhodou poslanecké předlohy oproti Klempířově verzi jsou podstatně nižší nároky na státní rozpočet. U ČT by podle odhadů přesáhly miliardu korun, v případě ČRo by to bylo maximálně 300 milionů. Přesná čísla však zatím nejsou na stole.
Ředitelé obou médií se ani po úterním jednání na Úřadu vlády nedozvěděli, s kolika penězi by po změnách hospodařili. „Znovu jsme jim vysvětlili náš záměr změnit financování veřejnoprávních médií a zrušit koncesionářské poplatky,“ napsal na síti X premiér Andrej Babiš.
Konkrétní částku proberou ministři až příští pondělí. „Ať už bude výsledek jakýkoliv, bude férová a předvídatelná, protože bude obsahovat inflační doložku,“ dodal Babiš. Podle něj není cílem zasahovat oběma médiím do obsahu nebo je ovládat. Jde prý o to, aby „už občanům nechodily složenky za službu, kterou sami nevyužívají“.
ČT má letos rozpočet ve výši 8,5 miliardy korun, z toho 6,7 miliardy tvoří příjmy z poplatků. ČRo má naplánované příjmy a výdaje na více než 2,7 miliardy korun, z poplatků počítá s 2,4 miliardy.
Napříště by měly dostávat prostředky z rozpočtu ministerstva kultury. Kde je ale kabinet vezme, není jasné. Jeho představitelé ujišťují, že daňová zátěž lidí a firem nevzroste. Zřejmě tedy bude každoročně bobtnat zadlužení státu.
