Česko má plán, jak pomoci evropskému exportu. Může uvolnit garance za patnáct miliard eur, odhaduje šéf EGAP
- Evropa ztrácí pozice na globálních trzích, konkurenceschopnost jí může pomoci vrátit i nová Česká iniciativa.
Chystaná změna pravidel by mohla pro podporu exportu uvolnit garance až za patnáct miliard eur.
Sdílení finančního rizika na evropské úrovni přinese českým firmám levnější financování v tendrech, říká šéf EGAP David Havlíček.
Evropa ztrácí pozice na globálních trzích. Kromě ústupu v afrických tendrech roste tlak asijské konkurence a nůžky se rozevírají i v oblasti velkých investičních celků, což je pro evropské exportéry velkým varováním. „Česká iniciativa chce poprvé propojit exportní financování s evropským rozpočtem a vrátit firmám konkurenceschopnost,“ říká šéf EGAP David Havlíček o ambiciózním plánu, který v Bruselu prosazuje.
Evropa ztrácí konkurenceschopnost a na globálních trzích ustupuje zemím, jako je Čína nebo USA. EGAP tomu chce čelit takzvanou Českou iniciativou. Jak přesně?
Pojďme si nejprve připomenout reálnou situaci. Lze ji ilustrovat na datech o vývoji podílu velkých investorů v Africe, takzvaných EPC kontraktorů, tedy firem, které realizují celé investiční celky. Pokud se podíváme na 250 největších těchto kontraktorů, v roce 2010 byl podíl Evropy a Číny shodný, obě strany měly přibližně 30 procent. Situace se o deset let později výrazně změnila: v roce 2020 klesl podíl Evropy na 20 procent, zatímco podíl Číny vzrostl na 60 procent.
A tomuto trendu má zabránit Česká iniciativa?
Ano, a samozřejmě nejen v Africe. Jejím cílem je v ideálním případě přispět k tomu, aby se tyto nůžky začaly opět postupně uzavírat. Jde o snahu odstranit překážky, na které narážejí evropské exportní úvěrové agentury při podpoře exportérů. Jsou v zásadě tři. První jsou kapacitní limity, tedy situace, kdy jsou některé projekty příliš velké nebo jsou pro konkrétní země už vyčerpané. Druhým problémem je cenová konkurenceschopnost, zejména ve srovnání s asijskými nabídkami. Třetím je nedostatečné propojení exportního a rozvojového financování, které tyto země běžně kombinují. Nejde ale jen o Čínu, silnou konkurenci představují i Jižní Korea, Japonsko nebo Spojené státy.
Jak konkrétně může Evropa situaci změnit?
Zásadní je odstranit zmíněná omezení. Klíčem je systémová změna na úrovni Evropské unie, která má ukotvit roli exportních úvěrových agentur v novém evropském rozpočtu. Iniciativu v tomto směru Česko prostřednictvím EGAP aktivně prosazuje už více než rok a postupně získává podporu dalších členských států i evropských institucí. Navrhujeme jejich zapojení do nástrojů, jako je připravovaný program Global Europe nebo Evropský fond pro konkurenceschopnost. Tyto nástroje by umožnily sdílet riziko na evropské úrovni a výrazně posílit kapacitu podpory exportu.
Kdy by ke změně pravidel mělo dojít?
Česká iniciativa by se měla stát součástí nastávajícího rozpočtového období 2028–2034. Nezůstáváme ale jen u systémového návrhu, paralelně jednáme s Evropskou investiční bankou o pilotním projektu, který má ověřit praktické fungování této spolupráce v praxi.
Kdy se rozběhne?
Dohodu s Evropskou investiční bankou bychom chtěli uzavřít v řádu týdnů. Pokud vše půjde podle plánu, projekt by mohl začít už v průběhu léta. Půjde o vůbec první pilotní projekt tohoto typu v Evropě, který proběhne u nás a poslouží jako model pro další spolupráci mezi exportními agenturami a Evropskou investiční bankou. Z tohoto pohledu jde o významný krok nejen pro EGAP, ale i pro Českou republiku.
David Havlíček
V Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) působí přes 10 let. Předsedou představenstva je od března 2023.
O jak velký objem prostředků pro firmy jde?
Podle připravované studie pro Evropskou komisi by se mohlo jednat až o rozmezí 10 až 15 miliard eur v rámci evropského rozpočtu na roky 2028–2034. Pro srovnání: evropské exportní úvěrové agentury dnes podporují export v objemu zhruba 50 miliard eur ročně. V maximalistickém scénáři by tak mohlo dojít díky pákovému efektu garancí až k téměř zdvojnásobení současného objemu podpory. V případě EGAP to znamená, že při současné podpoře kolem 40 miliard korun ročně by bylo možné tento objem výrazně navýšit až o vyšší miliardy korun. Pokud se podaří nástroj plně rozvinout, může jít o zásadní změnu v možnostech podpory evropského exportu. A Evropa tak bude moci začít získávat zpět ztracené pozice na globálním trhu.
Co by se díky tomu mohlo změnit v praxi?
Pokud například český exportér přichází s velkým projektem, který přesahuje naše kapacity, můžeme díky zapojení Evropské investiční banky (EIB) sdílet část rizika. Pokud z něj převezme například 50 procent, jsme schopni podpořit projekty dvojnásobného objemu. Podobně to funguje i u limitů pro jednotlivá teritoria. Přenesením části rizika na evropskou úroveň se tyto limity uvolňují a můžeme podpořit další projekty, které by jinak nebylo možné realizovat. Zcela klíčový přínos pro firmy ale spočívá ve financování.
V čem konkrétně?
U exportních či rozvojových projektů nese finanční náklady konečný zákazník v cílové zemi, který typicky využívá bankovní úvěr a hradí úroky i pojistnou sazbu. Pokud se do struktury zapojí EIB, dochází ke snížení rizikové náročnosti financování. To nám umožňuje nabídnout nižší pojistnou sazbu a celkově výhodnější finanční podmínky. Výsledkem je levnější financování pro zahraničního odběratele, což přímo zvyšuje konkurenceschopnost českých exportérů v mezinárodních tendrech a přispívá i k rozvojovým cílům. Konkrétní míra zlevnění se bude lišit podle struktury financování a rizikového profilu projektu.
