Česká republika ve spolupráci s energetickou skupinou ČEZ získala kapacitu v budovaném pevninském terminálu na zkapalněný zemní plyn (LNG) v Německu. V terminálu Stade nedaleko Hamburku bude mít od roku 2027 k dispozici dvě miliardy metrů krychlových plynu ročně, což je více než čtvrtina současné tuzemské spotřeby.
Firma podepsala s provozovatelem smlouvu na 15 let s možností prodloužení. Na dnešní tiskové konferenci o tom informoval premiér Petr Fiala (ODS). V současnosti má Česko do roku 2027 pronajatou část terminálu na LNG v Nizozemsku, kde má k dispozici asi tři miliardy metrů krychlových plynu ročně.
Terminál ve Stade v budoucnu umožní dovážet a zplyňovat zkapalněný zemní plyn. Později bude podle ČEZ možné terminál přeměnit na dovoz a zpracování klimaticky neutrálního amoniaku, ze kterého se může vyrábět zelený vodík. Kapacita v terminálu je pro ČEZ pronajata zatím na 15 let s možností prodloužení až na 25 let právě v souvislosti s budoucím využíváním zeleného vodíku. Terminál staví německá Hanseatic Energy Hub.
Premiér zdůraznil význam investice do terminálu jako posílení energetické bezpečnosti země. „Řadu konkrétních kroků jsme už udělali, teď přidáváme další důležitý dílek do mozaiky. Společně s nákupem plynových zásobníků a plynového vedení tím zásadně zvyšujeme možnost dopravy a skladování zemního plynu od spolehlivých dodavatelů,“ řekl Fiala.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) uzavřelo se skupinou ČEZ podobnou zajišťovací smlouvu, jaká platí pro terminál v nizozemském Eemshavenu. „Podíl v terminálu ve Stade nedaleko Hamburku má navíc výhodu v podobě toho, že je blíž než terminál v Nizozemsku. Dodávaný plyn tedy poteče přes méně hranic, což sníží poplatky za jeho dopravu do Česka,“ řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN).
Německý terminál bude na rozdíl od toho v Nizozemsku, který je plovoucí, na pevnině. Měl by tak mít mít výhodu ve větší kapacitě a možnosti rychlejší vykládky a zplyňování. “Pevninské terminály postupně nahradí ty dočasné plovoucí, a tak jsme od počátku usilovali o získání dlouhodobé kapacity i v některém z připravovaných pevninských terminálů. Ještě před nedávnem jsme se na trhu LNG vůbec nepohybovali, ale za poslední rok a půl jsme získali řadu zkušeností, na které teď navážeme,„ řekl generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. Připomněl, že ČEZ má pronajatou kapacitu v terminálu v Eemshavenu do září 2027, získání kapacit v Německu tak umožní v dodávkách LNG plynule pokračovat i poté.
ČEZ bude moci pro Česko z německého terminálu čerpat kapacitu dvou miliardy metrů krychlových ročně. To nyní přesahuje čtvrtinu roční tuzemské spotřeby, která klesla z předloňských 9,4 miliardy metrů krychlových na 7,5 miliardy metrů krychlových plynu v roce 2022. Letos se zatím spotřeba oproti loňsku snížila o dalších deset procent. Do budoucna by ovšem spotřeba plynu měla naopak růst, stát totiž počítá s plynem při vytápění a ve výrobě elektřiny během chystaného nahrazování uhlí. Současné výpočty předpokládají nárůst spotřeby o dvě až čtyři miliardy metrů krychlových ročně.
Součástí terminálu ve Stade, který vznikne na místě současného plovoucího terminálu, budou také zásobníky na LNG. Dalšími nájemci zařízení jsou německé společnosti EnBW a SEFE. Celková kapacita terminálu je 13,3 miliardy metrů krychlových plynu za rok.
Česko má v současnosti k dispozici kapacity LNG v nizozemském Eemshavenu, kde má do roku 2027 asi tři miliardy metrů krychlových plynu ročně. Podle vlády tyto kapacity pomohly výrazně snížit závislost země na dodávkách plynu z Ruska. Letos tato závislost podle údajů MPO klesla na nulu. ČEZ zároveň nedávno odložil plán na zajištění kapacity v terminálu na LNG v Polsku, firmě se nelíbily nabízené podmínky.
Evropská unie sice letos kvůli ruské agresi na Ukrajině zásadně omezila dovoz ruského zemního plynu, dál však od Moskvy nakupuje ten zkapalněný (LNG). Od letošního ledna do konce října nakoupila zhruba třináct milionů tun ruského LNG. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku to znamená pokles jen o 2,3 procenta. Vyplývá to z dat společnosti LSEG. Největšími odběrateli jsou Belgie, Španělsko a Francie.
Zkapalněný zemní plyn nepodléhá evropským sankcím uvaleným na Rusko kvůli invazi Moskvy na Ukrajinu. Evropa navíc ani nemá v krátkodobém horizontu v plánu do nich LNG zahrnout.
Ruské plány na rozšíření globálního vývozu LNG by však mohly zkomplikovat sankce, které Spojené státy uvalily na závod Arctic LNG 2. Projekt má zahájit produkci koncem tohoto roku.
