Ve srovnání s květnem stoupl export íránské ropy do Číny o 17 procent na 2,6 milionů tun, což představuje 635 tisíc barelů za den. K těmto propočtům se dopracovala agentura Bloomberg na základě údajů hlavního celního úřadu se sídlem v Pekingu.
Přitom Čína je jednou z dvaceti zemí, které si na základě „omezení“ nákupu ropy v Íránu vynutily na Spojených státech výjimku z finančních sankcí, které by postihly hlavně banky zprostředkovávající obchod s Íránem. V březnu si ji zajistilo Japonsko a 10 států EU včetně České republiky. Výjimka platí 180 dní a lze ji obnovit.
Evropská unie počátkem roku rozhodla zakázat k 1. červenci uzavírání nových kontraktů na nákup ropy z Íránu a také všechny dosud platné smlouvy zrušila. Důvodem sankcí byl kontroverzní jaderný programu Teheránu. Spojené státy a EU mají za to, že Teherán pokračuje ve vývinu jaderné bomby, i když tvrdí, že jeho programy na zpracování uranu jsou určeny výhradně pro mírové účely. Západ doufá, že omezení prodeje ropy a následné snížení devizových příjmů donutí Teherán usednou opět k jednacímu stolu. Příjmy Íránu totiž závisí na ropě ze zhruba 80 procent.
Spojené státy již několik měsíců tlačí na Peking, aby se připojil k mezinárodnímu bojkotu nákupu íránské ropy. Zdá se však, že Čína prozatím spíše využila sankcí ve svůj prospěch a jako významnější zákazník si na tamních těžařích vynutila cenové ústupky. Čína nakupuje ropu především v Saudské Arábii a v Angole, nicméně pro Írán je největším kupcem. Loni dovezla z Íránu celkem 27 milionů tun, v průměru to představovalo 557 tisíc barelů za den. Podle nedávných informací Financial Times platí Čína Íránu za ropu nejnověji v jüanech, přičemž transakce pravděpodobně realizuje prostřednictvím ruských bank.
I když Teherán tvrdí, že sankce zemi nijak zvlášť nepoškozují, podle Washingtonu se v jejich důsledku snížil íránský export ropy z loňských zhruba 2,5 milionu barelů denně na 1,2 až 1,8 milionu barelů za den.
Autorka je redaktorkou časopisu Euro
