Xinjinag Jinfeng odsunula na druhé místo dánský Vestas. Třetí je americký General Electric a čtvrtý výrobce podle postaveného instalovaného výkonu je německý Siemens. „Ostatní firmy také profitovaly s rostoucího zájmu o větrnou energetiku. Pokud jde o počet instalací, nejsou tak daleko za Xinjiang Jinfeng. Vestas instaloval 7,35 gigawatu a jeho tržby vzrostly o 22 procent ve srovnání s rokem 2014,“ říká Ankit Marthur z analytické firmy GlobalData.
Tržby čínské firmy se díky větrnému boomu meziročně zvedly o 69 procent na 30 miliard jüanů. Pokud ale letos svůj podíl na čínském trhu nezvedne, může se Xinjiang Jinfeng zase v žebříčku propadnout. Čínská vláda pro letošek plánuje postavit 20 gigawattů větrných elektráren.
Globální ambice
Případný výpadek doma může světová jednička nahradit v zahraničí. „Vždy jsme chtěli být globální firmou. Teď nám dává další příležitosti iniciativa Nové hedvábné stezky. S politickou a finanční podporou centrální vlády je to příležitost, kterou nechceme propásnout,“ říká Wu Gang, ředitel Xinjiang Jinfeng. Jednou z první nových destinací by mohl být sousední Kazachstán, kde hodlá firma brzy investovat.
Letošní větrná horečka v Číně byla částečně vyvolaná také snahou investorů dokončit projekty před plánovaným snížením výkupních cen. Celkem nyní v Číně vyrábí elektřinu větrné elektrárny s výkonem 145 gigawatů, což odpovídá zhruba 140 jaderným blokům, jaké jsou v české Jaderné elektrárně Temelín.
Do roku 2025 by se celkový instalovaný výkon měl podle propočtů GlobalData zvýšit o dalších 200 gigawattů. Pro čínské výrobce to představuje stabilní trh ve výši 20 gigawattů nových elektráren za rok. K tomu Čína hodlá rozvíjet také oblast mořských větrných parků.
