Čistý zisk ČEZ v pololetí vzrostl na 28,6 milardy. Pomohl i konec albánského dobrodružství
Celoroční výhled hospodaření společnost se proti prvnímu čtvrtletí nemění a firma nadále očekává čistý zisk 37,5 miliardy korun.
Tržby ČEZ v prvním pololetí dosáhly 113,1 miliardy korun a zůstaly tak na úrovni loňského roku. Provozní zisk společnosti před odpisy (EBITDA) činil 49,2 miliardy korun, což je o 1,9 procenta více než ve stejném období loňského roku.
„Jsem rád, že se nám i v tomto pololetí dařilo čelit nepříznivým trendům v evropské energetice a že ČEZ má stále relativně nízkou míru zadluženosti,“ uvedl generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. „Nám se zatím daří vypořádávat se s nastalou situací hledáním vnitrofiremních úspor, přestože tlak na nás je veliký a situaci nepomáhají ani měnící se regulatorní podmínky v jihovýchodní Evropě,“ doplnil.
Faktory, které stály za zvýšením čistého zisku společnosti, se promítly do jejího hospodaření už v prvním čtvrtletí. Ve druhém čtvrtletí se naopak čistý zisk meziročně snížil o 16 procent na 10,8 miliardy korun. Tržby ve druhém čtvrtletí ale meziročně vzrostly o 1,7 procenta na 53,1 miliardy korun.
Za první pololetí vytěžil ČEZ méně uhlí, za celý rok ale čeká růst
Za první pololetí vytěžil energetický gigant 12 milionů tun uhlí, což je o šest procent méně než ve stejném období loňského roku. V celoročním výhledu ale společnost očekává, že těžba vzroste o devět procent na 24,8 milionu tun.
Těžbu v prvním pololetí ovlivnila především snížená poptávka ze strany elektráren ČEZ. Podle Svobody se na tom do značné míry podílela dlouhodobá odstávka elektrárny Prunéřov. Na pokles poptávky tlačilo i to, že se ČEZ na konci loňského roku předzásobil uhlím, které využíval v letošním prvním pololetí.
Za celý rok pak ČEZ očekává, že poptávka jeho elektráren po uhlí vytěženém v dolech skupiny poroste o šest procent na 16,8 milionu tun. Ještě výraznější růst by měl být u ostatních odběratelů ČEZ, kde energetická společnost očekává zvýšení dodávek o 17 procent na osm milionů tun uhlí.
