Cla na výrobu oceli přicházejí v době čínské konkurence. Evropský trh je pocítí, tvrdí odborníci

Ocelárna ve Skoplje

Ocelárna ve Skoplje Zdroj: Viktor Mácha

Ocelárna ve Skoplje
Ocelárna ve Skoplje
Ocelárna ve Skoplje
Ocelárna ve Skoplje
Ocelárna ve Skoplje
14 Fotogalerie
ČTK

Nově zavedená 25procentní cla na dovoz oceli do Spojených států neohrozí českou výrobu, neboť export do USA je minimální. Významnější dopady lze však očekávat na evropském trhu, kam směřuje většina tuzemského vývozu, uvedla předsedkyně Ocelářské unie Marcela Kubalová.

Podle analytiků sice opatření nepředstavuje makroekonomickou hrozbu pro Evropu, konkrétní výrobci a exportéři oceli ale mohou čelit citelným ztrátám. Rizikem jsou také odvetná opatření Evropské unie, která by mohla dále komplikovat obchodní podmínky. Cla navíc přicházejí v době, kdy evropské ocelářství čelí tlaku čínské konkurence a rostoucím nákladům na energie.

EU plánuje zareagovat

Republikánský prezident USA Donald Trump v pondělí večer oznámil, že Spojené státy zavedou 25procentní clo na dovoz oceli a hliníku. Opatření se týká všech zemí a podle sdělení Bílého domu začne platit 12. března. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na to v reakci uvedla, že EU neponechá nejnovější americká cla bez odezvy a že vyvolají podle ní tvrdá a přiměřená protiopatření.

Podíl vývozu českých ocelových výrobků do USA tvoří v posledních letech podle Kubalové zhruba jedno až 1,5 procenta. „Cla by tak samotnou výrobu oceli v ČR ohrozit neměla. Nicméně přibližně 90 procent exportované oceli z Česka jde do zemí EU a zde je možné, že se dále zpracují do výrobků, které se do USA vyvážejí. Něco jiného to tak bude na celoevropské úrovni, kde se předpokládá podíl vývozu ocelových výrobků do USA ve výši 17,4 procenta z celkového vývozu z EU za rok 2024,“ řekla Kubalová.

Tvrdá rána pro celý průmysl

Podle ekonoma investiční platformy XTB Pavla Peterky cla nebudou tvrdou ranou jenom pro hutě, ale pro celý průmysl, který ocel spotřebovává. „Z pohledu celé evropské ekonomiky budou tyto dopady mírné vzhledem ke specifickým sektorům, kterých se cla dotknou. Problém je, co to bude znamenat do budoucna. EU totiž může odpovědět odvetnými opatřeními, což by rozšířilo negativní dopady i na další sektory. Negativní dopady obchodních válek se tak nakonec mohou projevit i v dalších sektorech ekonomiky. Doufám, že EU nebude na cla odpovídat cly, protože v případě zavádění prohrávají oba,“ řekl Peterka.

Ani ekonom investiční společnosti Cyrrus Vít Hradil si nemyslí, že budou mít cla makroekonomický dopad na ČR a EU. „Jediným významnějším evropským vývozcem tohoto zboží do USA je Německo, ale i pro něj se jedná pouze o malý zlomek celkového vývozu a v kontextu celé německé ekonomiky jde o zanedbatelný objem,“ řekl. Větší riziko ale podle něj představuje signální hodnota tohoto kroku, kterým Trump potvrzuje svůj úmysl narušovat mezinárodní obchodní výměnu za účelem dosažení vlastních politických cílů. Roste tím tak podle něj pravděpodobnost, že v dohledné době přijde s opatřeními, která EU i ČR zasáhnou mnohem citelněji.

VIDEO: Sanace po huti Liberty bude stát miliardy korun, už dnes tam tečou miliony, tvrdí odborník Smutný z PwC ve FLOW

Video placeholder
FLOW: Sanace po huti Liberty bude stát miliardy korun, už dnes tam tečou miliony, tvrdí odborník Smutný z PwC • Zdroj: e15

Pokud by se podle analytiků snížil vývoz z evropských oceláren na americký trh a zároveň se nepodařilo najít nové odbytiště, lze očekávat zpomalení evropské ekonomiky a růst nezaměstnanosti.

Zavedení cel na hliník a ocel by podle prezidenta Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiřího Hynka nemělo mít velký vliv na české zbrojařské firmy, jelikož některé z nich mají výrobu v USA. Pokud by EU v odvetném kroku cla na hliník a ocel zavedla také, bude se podle něj jednat o politické gesto. Unie by se pak měla spíše soustředit na to, aby zlepšila podmínky podnikání pro zbrojařské firmy, dodal.