Žebříček nejmilitarizovanějších zemí světa: Na vrcholu nenajdete USA ani Čínu

Město Chankendi, původně Stěpanakert, hlavní město Náhorního Karabachu a neuznané Republiky Arcach, ležící oficiálně uvnitř republiky Ázerbájdžán.

Město Chankendi, původně Stěpanakert, hlavní město Náhorního Karabachu a neuznané Republiky Arcach, ležící oficiálně uvnitř republiky Ázerbájdžán. Zdroj: Profimedia.cz

Aleš Ligas
Diskuze (1)

Jedni zbrojí kvůli válce, druzí kvůli strachu ze sousedů. A někteří jen proto, aby ukázali světu svaly. Na vrcholu žebříčku nejintenzivněji vyzbrojených zemí světa nenajdete Spojené státy ani Čínu. Až na výjimky dominují malé nebo středně velké státy, které svou velikost kompenzují vysokým počtem vojáků, těžkou technikou a miliardovými rozpočty. Kdo patří mezi deset nejmilitarizovanějších zemí světa – a proč? Podívejte se na aktuální pořadí vycházející z žebříčku Global Militarisation Index 2024 (GMI).

10. Řecko

Tank s řeckou vlajkou.

Řecko tradičně patří mezi nejvíce vyzbrojené evropské země. Dlouhodobá tendence  k silné armádě pramení především z napjatých vztahům s Tureckem. Podle GMI úroveň militarizace Řecka mírně klesla a země se posunula ze 7. na 10. místo. I tak ale zůstává jedním ze států s nejvyšším počtem těžkých zbraní na obyvatele. Podle reportu The Military Balance 2025 disponuje například 1 385 bojovými tanky a v aktivní službě má 132 tisíc vojáků. Pro srovnání: obdobně velké Česko disponuje pouze 26 tisíci vojáky.

Vojenské výdaje Řecka činí 3,1 procenta HDP a zůstávají prioritou navzdory ekonomickým výzvám. Pro Řeky je silná armáda pojistkou proti geopolitickému riziku ve východním Středomoří. Řecko je podle žebříčku nejvíce militarizovaným členem NATO.

9. Saúdská Arábie

Armáda Saudské Arábie.

Saúdská Arábie patří mezi největší vojenské investory světa. Vojenský rozpočet země dosáhl v roce 2024 úrovně 7,1 procenta HDP, což odpovídá asi 75,8 miliardy dolarů. Jedná se tak o pátý největší armádní rozpočet na světě. Podle reportu The Military Balance 2025 má království 257 tisíc aktivních vojáků, tedy přibližně sedm na každých tisíc obyvatel. V tomto ohledu výrazně předčí většinu států, které se nenacházejí ve válečném stavu.

Saúdská armáda disponuje mimo jiné 1 085 bojovými tanky, přičemž většinu tvoří moderní americké stroje M1A2S Abrams přizpůsobené místním podmínkám. Vysoká míra militarizace je reakcí na hrozby z Íránu, útoky jemenských povstalců i snahu o upevnění regionální dominance v oblasti Perského zálivu.

8. Kuvajt

Kuvajt.

Navzdory své velikosti patří Kuvajt mezi nejvíce militarizované státy Blízkého východu, a to jak v poměru k počtu obyvatel, tak ve výzbroji. Kuvajt vydává na obranu ročně okolo 4,9 procenta HDP, tedy asi 7,8 miliardy dolarů. Aktivní armáda této třímilionové země čítá téměř 18 tisíc vojáků, což v poměru k populaci znamená zhruba šest vojáků na tisíc obyvatel.

Ve výzbroji Kuvajtu se nachází 293 bojových tanků, z toho část tvoří modernizované americké M1A2 Abrams. Kromě tankových sil disponuje země také stovkami obrněných transportérů a silným protiletadlovým systémem. Vysoká míra militarizace je přímým dědictvím irácké invaze z roku 1990 – armáda je od té doby budována jako nástroj prevence i odstrašení. Významným motivem je i nejistota v regionu a napětí mezi Íránem a sunnitskými monarchiemi.

7. Bahrajn

Bahrain

Bahrajn, malá ostrovní monarchie v Perském zálivu, patří mezi nejvíce militarizované státy regionu. Má jen něco přes 1,5 milionu obyvatel a na obranu vydává okolo 3,1 procenta HDP. Podle dat The Military Balance 2025 má Bahrajn zhruba osm tisíc aktivních vojáků, což znamená přibližně pět vojáků na 1 000 obyvatel – tedy dvakrát tolik než Česko.

Ve výzbroji armády se nachází asi 50 bojových tanků, z nichž většinu tvoří americké M60A3 Patton, a dále desítky obrněných transportérů. Navzdory zastaralejší technice zůstává Bahrajn vysoko v žebříčku GMI díky vysokému podílu výdajů i vojáků vzhledem k populaci. Armáda zde plní nejen bezpečnostní, ale i vnitropolitickou roli – režim ji používá jako nástroj kontroly proti šíitské opozici. Důležitou roli hraje i přítomnost americké páté flotily, která podporuje strategický význam země.

6. Rusko

Ruská armáda

Rusko zůstává jednou z nejvíce vyzbrojených zemí světa. V roce 2024 činily jeho vojenské výdaje rekordních 145,9 miliardy dolarů, což odpovídá 6,7 procenta HDP – o více než 40 procent více než v předchozím roce. Podle International Institute for Strategic Studies tak ruský obranný rozpočet rostl rychleji než rozpočty všech evropských zemí dohromady, pokud jde o tempo růstu.

Armáda čítá přibližně 1,1 milionu aktivních vojáků, tedy zhruba 6,9 vojáka na 1 000 obyvatel. Rusko má k dispozici i mimořádně rozsáhlý arzenál – podle The Military Balance 2025 vlastní přes 2 900 bojových tanků v aktivní službě. Dalších 4 700 tanků se nachází ve skladech, podle některých odhadů je ale asi jen 1 200 z nich možné rychle uvést do bojeschopného stavu. Do stavu ruských tankových kapacit významně zasáhla válka na Ukrajině, podle odhadů bylo na ukrajinském bojišti zničeno na tři tisíce ruských tanků.

Vysoká míra militarizace je důsledkem plnohodnotné války na Ukrajině, ale i dlouhodobé strategie Kremlu udržet status vojenské velmoci.

5. Katar

Katar

Katar je malý, ale mimořádně bohatý stát, který na armádu vydává podstatně více než většina zemí jeho velikosti – okolo 7,0 procenta HDP. Armáda přitom čítá jen zhruba 12 tisíc aktivních vojáků, což odpovídá přibližně 4,7 vojáka na 1 000 obyvatel.

Navzdory nízkému počtu mužů ve zbrani sází Katar na technologickou vyspělost a rozsáhlé zbrojní nákupy ze zahraničí. Podle dat The Military Balance 2025 disponuje 62 moderními tanky Leopard 2A7+ a početnou flotilou obrněných vozidel.

Militarizace země je do značné míry preventivní: vychází z napjatých vztahů se Saúdskou Arábií, Íránem či Spojenými arabskými emiráty a zároveň z potřeby udržet politickou suverenitu navzdory omezené velikosti a počtu obyvatel.

4. Arménie

Arménský voják

Arménie dlouhodobě patří mezi nejvíce militarizované země světa, a to především kvůli opakovaným ozbrojeným střetům s Ázerbájdžánem. V roce 2025 dosáhly výdaje na obranu země šest procent HDP. Armáda čítá zhruba 43 tisíc aktivních vojáků, což při populaci pod tři miliony lidí odpovídá téměř 14 vojákům na 1 000 obyvatel.

Výzbroj Arménie zahrnuje přes sto tanků, zejména starší sovětské typy T-72, z nichž část prošla modernizací. Vláda vojenský rozpočet každoročně navyšuje. I přes vojenskou porážku v roce 2023 zůstává armáda pro Arménii klíčovým nástrojem přežití v geopoliticky napjatém prostoru jižního Kavkazu. Militarizace zde není volbou, ale strategickou nutností.

3. Libanon

Libanon

Libanon zaznamenal v žebříčku GMI největší skok – ze 13. na 3. místo. V roce 2023 vzrostly jeho vojenské výdaje na 8,9 procenta HDP. Vysoký stupeň militarizace je úzce spjat s eskalací napětí na izraelsko-libanonské hranici. Od září 2024 podniká izraelská armáda masivní údery proti pozicím hnutí Hizballáhu v jižním Libanonu i v oblasti údolí Beqaa. 

Izraeli se podařilo pomocí koordinovaných útoků vojenskou sílu Hizballáhu značně oslabit. Libanonská armáda tak zůstává jedinou státní silou, která se pokouší o stabilizaci situace ve chvíli, kdy zbytek státních struktur kolabuje. Libanonská armáda čítá přibližně 60 tisíc aktivních vojáků, což odpovídá zhruba 11 vojákům na tisíc obyvatel – více než ve většině států regionu.

Výzbroj tvoří asi 330 tanků jak sovětské, tak americké výroby a lehká obrněná technika. I přes chybějící modernizační programy zůstává armáda jedním z mála funkčních pilířů libanonského státu.

2. Izrael

Izraelská armáda.

Izrael patří dlouhodobě mezi nejvíce militarizované státy světa. V roce 2024 vydal na obranu 8,8 procenta HDP, což odpovídá téměř 47 miliardám dolarů – v přepočtu jde o jeden z nejvyšších vojenských rozpočtů na obyvatele. Aktivní armáda čítá přibližně 170 000 vojáků, tedy 18 na 1 000 obyvatel, a v záloze má stát dalších půl milionu rezervistů. Klíčovým prvkem výzbroje je 400 moderních tanků Merkava IV, které patří k technologické špičce současnosti. K dispozici má Izrael navíc asi 900 starších Merkav ve skladech, pokročilé systémy protiraketové obrany a rozsáhlý arzenál dronů a sledovací techniky.

Vysoký stupeň vyzbrojení Izraele je výsledkem jeho specifické geopolitické situace – dlouhodobého konfliktu s palestinskými územími a napjatých vztahů s řadou sousedů. V posledních měsících však čelí izraelská vláda výrazné mezinárodní kritice kvůli pokračující ofenzivě v pásmu Gazy. 

1. Ukrajina 

Ukrajinská armáda na Donbasu

Ukrajina je nejvíce militarizovanou zemí podle Global Militarisation Index 2024. Výdaje na obranu dosáhly rekordních 34 procent HDP, což odpovídá asi 64,7 miliardám dolarů — jde nejvyšší podíl na HDP ze všech států světa. Aktivních vojáků je 980 tisíc, tedy 27 vojáků na tisíc obyvatel.

Výzbroj tvoří kombinace domácích sovětských typů (T‑64, T‑72, T‑80) a moderních západních tanků (Leopard 1 a 2, Challenger 2, Abrams), podpořená masivním nasazením dronů, raketových a dělostřeleckých systémů. Obranná mobilizace doplňuje rozsáhlý vojenský průmysl, který výrazně roste při výrobě dronů a munice ve vlastní režii.

Vstoupit do diskuze (1)