Direkt pro Temelín? Povolenky zůstanou levné, dostavba může ztratit smysl

Temelín (foto Martin Pinkas, Euro)

Temelín (foto Martin Pinkas, Euro) Zdroj: Martin Pinkas, Euro

ČTK
bru , ČTK
Dostavbě jaderné elektrárny Temelín se do cesty postavila první reálná překážka. Evropský parlament totiž dnes těsnou většinou odmítl odložit aukci stovek milionů povolenek na vypouštění průmyslových škodlivin do ovzduší. Evropská komise si od zamítnutého opatření slibovala zvýšení ceny povolenek, oživení trhu s nimi a nový impulz pro rozvoj ekologicky šetrných a bezemisních (tedy i jaderných) technologií.

Jak cena povolenek souvisí s Temelínem? Dražší povolenky by totiž automaticky zvyšovaly i cenu silové elektřiny na trhu, což by pro Temelín bylo výhodné. Levné emisní povolenky nyní naopak znamenají výhodu pro uhelné elektrárny, které mají oproti čistým zdrojům energie méně nákladný provoz.

To přiznává i samotný ČEZ. „Dostavba dvou reaktorů jaderné elektrárny Temelín může být zasažena nízkými cenami CO2 emisních povolenek v Evropě,“ připustil nedávno obchodní ředitel ČEZ Alan Svoboda s tím, že EU by měla podniknout kroky, které posílí ceny emisních povolenek v dlouhodobém časovém horizontu a povzbudí energetické společnosti k výstavbě bezemisních zdrojů energie. A to se právě dnes nestalo. „Výsledek hlasování samozřejmě není příznivou zprávou pro přípravu dostavby Temelína stejně jako dalších nízkoemisních zdrojů. Ale uvidi se v budoucnu,“ uvedl pro E15.cz mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

„Pokud ceny systém emisních povolenek zkolabuje, budou velmi pravděpodobně ceny elektrické energie nadále klesat, což by z dostavby dalších dvou bloků jaderné elektrárny Temelín učinilo nákladově neefektivní projekt,“ potvrdil možné dopady rozhodnutí analytik Patria Finance Tomáš Sýkora.

ČEZ tak musí hledat další cesty, jak financování dostavby Temelína zajistit. Jednou z nich jsou garantované výkupní ceny elektřiny z nových bloků Temelína. Ty ale zatím nemají úplně jasnou podporu u politiků a zároveň vyvolávají odpor ekologů. Další možností jsou státní záruky za úvěry, které by firma na nákladnou dostavbu čerpala. Ty ale odmítá ministr financí Miroslav kalousek. A ve hře je pak i to, že po roce 2020 by mohl být trh s povolenkami výrazně reformovaný, což by cenu povolenek opět zvýšilo. Na to ČEZ nyní spoléhá.

„Evropská komise se ve svém dnešním komentáři již vyjádřila, že předloží další komplexnější návrh dalšího boje se skleníkovými plyny, protože takto jsou vítězi především uhelné zdroje,“ uvedl pro E15.cz mluvčí skupiny ČEZ Ladislav Kříž.

Dopad na samotnou smysluplnost projektu Temelín podle Kříže není krátkodobě významný. „Nový zdroj v lokalitě Temelín by se uváděl do provozu za více než 10 let. Je proto důležité, zda a jak se v návaznosti na dnešní hlasování bude vyvíjet další diskuse o budoucnosti systému povolenek (EU ETS) případně o nástrojích, které by ho efektivně nahradily. Je však zřejmé, že důvěra finančních investic v energetický sektor se ještě sníží a realizace strategických investic, včetně nových jaderných zdrojů, bude vyžadovat o to silnější pojistky,“ dodal Kříž.

Akcie gigantů míří dolů

Největším problémem současného unijního systému obchodování s povolenkami ETS je jejich nízká cena. Ta do značné míry souvisí s tím, jak v mnoha oborech poklesla kvůli krizi ekonomická aktivita. Na trhu je kvůli tomu k dispozici velké množství nevyužitých povolenek, což vedlo k poklesu cen z původních asi 30 eur za tunu oxidu uhličitého až téměř na tři eura za tunu a tím i nižší motivaci podniků využívat šetrné technologie. Analytici odhadují, že aby systém povolenek začal plnit svůj účel, musela by jejich cena být přinejmenším dvojnásobná.

Roční vývoj ceny akcií společnosti ČEZ

Graf 16. 4. 2013.Graf 16. 4. 2013. | Zdroj: nosek.mn@gmail.com

Zatímco pro některé podniky může být nízká cena emisních povolenek, která po dnešním hlasování ještě více klesla, dobrou zprávou, jiné budou muset odepsat hodnotu povolenek, které již nakoupily. To je spolu s klesající cenou elektřiny pro řadu z nich špatnou zprávou. Akcie německých energetických gigantů RWE a Eon dnes ztratily 2,4, respektive 4,8 procenta, český ČEZ přišel o 3,4 procenta.

Proti byla i ODS

Komise dříve zvažovala zmrazení aukcí 400 milionů, 900 milionů nebo 1,2 miliardy povolenek, z nichž každá představuje tunu emisí oxidu uhličitého (CO2). Její konečný návrh počítal s odložením aukcí 900 milionů emisních povolenek v letech 2013 až 2015.

Evropští zákonodárci jej odmítli v poměru 334 ku 315. Změna počtu povolenek by podle nich mohla podkopat důvěru v systém obchodování s nimi, část poslanců se také obávala, že zvýšení ceny CO2 sníží konkurenceschopnost evropského průmyslu a v důsledku se přenese na účty za energie domácností.

Proti byli dnes i zákonodárci za ODS. Podle jednoho z nich, Miroslava Ouzkého, by sice stažení části povolenek mohlo být právě teď pro některé podniky výhodné, celý systém je však prý založen na pochybných předpokladech. Naopak podle europoslance za ČSSD Pavla Poce je hlasování, které materiál vrátilo do výboru, špatný signál a jen prodlužuje nejistotu zúčastněných stran.

ETS je největším trhem emisních povolenek na světě. Jeho smyslem je snížit objem emisí škodlivých plynů, které do ovzduší vypouští více než 11 tisíc elektráren a velkých průmyslových firem z celé EU.

Vedle zmrazení aukcí povolenek dnes evropští poslanci hlasovali také o dočasném vyjmutí mezikontinentálních letů ze systému ETS. Výrazná většina jich byla pro, i když se emise z letecké dopravy od roku 1990 zhruba zdvojnásobily. V tomto případě však poslanci umožnili jednoroční výjimku s cílem usnadnit nalezení globální dohody v rámci Mezinárodní organizace pro civilní letectví.