Dražší ropa a plyn přidávají argumenty pro soláry a větrníky. V cestě jim ale stojí inflace a úroky

Tváří v tvář další energetické krizi volají mnozí politici i experti v odvětví po urychlení výstavby obnovitelných a dalších bezemisních zdrojů. Výroba z větru a slunce sice podléhá výkyvům počasí, ale je odolná vůči geopolitickým šokům, jako je současná válka v Íránu, kvůli níž prudce kolísá cena paliv.

Společný útok USA a Izraele na Írán od minulého pondělí vyhnal ceny ropy a plynu k mnohaměsíčním rekordům. I když po posledních výrocích amerického prezidenta o blížícím se konci války mírně klesly, drží se stále na relativně vysokých úrovních.

Navíc lze čekat, že každý nový vývoj v konfliktu jimi opět prudce zamává. Nečekané zvraty v geopolitice a následné prudké výkyvy cen fosilních paliv stojí v kontrastu s obnovitelnými zdroji, jejichž výroba je z drtivé většiny na nestabilních trzích s energetickými komoditami nezávislá.

Britský premiér Keir Starmer v reakci na strmý růst cen paliv po vypuknutí války uvedl, že „správným řešením“ pro Brity je další výstavba solárních farem a větrných turbín. Ty podle něj na rozdíl od dovozu fosilních paliv z turbulentnějších částí světa představují cestu k „nezávislosti a bezpečnosti“.

Server Politico či americká stanice CNBC zase vyzdvihují masivní investice do obnovitelných zdrojů v Číně, která takto posiluje svou odolnost vůči otřesům na trhu s ropou a plynem, přestože dováží z Blízkého východu přes Hormuzský průliv největší podíl paliv ze všech zemí na světě.

V Evropě nadšení pro obnovitelné zdroje v poslední době opadlo. Může za to slabá ekonomika, jejíž potíže, včetně ztrát tržních podílů firem ve prospěch amerických a čínských konkurentů, jsou z velké části přičítány vysokým nákladům na energie v důsledku plnění náročných klimatických cílů EU.

Válka v Íránu však tyto zdroje staví do jiného světla: tím, že prodražuje fosilní paliva, činí investice do stavby turbín a solárních parků atraktivnější z hlediska nákladů. Navíc je vyzdvihuje jako byznys, jehož rozvoj snižuje geopolitickou zranitelnost kontinentu, který má vlastních fosilních paliv nedostatek.

Zkušenosti z počátku války Ruska proti Ukrajině před čtyřmi lety tento aspekt ještě posilují. Data BloombergNEF ukazují, že instalovaná kapacita solárních a větrných zdrojů vystoupala v roce 2024 na celkových 567 gigawattů ze 415 gigawattů v roce 2022, kdy konflikt na východní hranici EU začal.

Větrné a solární zdroje, jež byly v Evropě nainstalovány v letech 2019–2024, předešly spálení 92 miliard metrů krychlových plynu a 55 milionů tun černého uhlí, uvádí německý think-tank Agora Energiewende.

Íránský konflikt jako průlom pro OZE?

Významnou proměnnou na trhu s plynem je kromě geopolitických zvratů také sílící cenová válka mezi Evropou a Asií o dodávky LNG z dalších částí světa, kterými hlavně asijské země potřebují vyplnit výpadky kvůli zastavení provozu v Hormuzském průlivu.

Cena plynu na evropském trhu silně kolísá. V pondělí vyskočila na 56 eur za megawatthodinu, v úterý po Trumpových komentářích klesla na 48 eur. Zůstává tak stále o více než 50 procent dražší než před vypuknutím konfliktu.

Podle zpravodajského serveru Semafor by měl ekonomickou konkurenceschopnost nefosilních zdrojů vylepšit jen samotný růst cen ropy a plynu. Současné prudké výkyvy cen posilují argument, že fosilní paliva jsou z hlediska energetické bezpečnosti značně nejistá sázka, píše ve svém komentáři editor pro energetiku a klima Tim McDonnell.

Narušení dodávek fosilních paliv je „něco jako Rorschachův test toho, co chcete vidět“, uvádí David Hostert, globální šéf oddělení ekonomiky a modelování BloombergNEF. „Pokud jste země produkující ropu a plyn, můžete si říct: Tohle je důvod, proč bychom se měli spoléhat na naše domácí zdroje. A ti ostatní si mohou říct: Přesně z tohoto důvodu bychom měli snížit naši závislost na dovozu fosilních paliv a elektrifikovat naši ekonomiku s pomocí obnovitelných zdrojů,“ dodává.

Alex Jacquez, bývalý člen Národní ekonomické rady za vlády Joea Bidena, k tomu říká: „Samotný fakt, že takovouto klíčovou hospodářskou komoditu (ropu či plyn) ovlivňují síly zcela mimo vaši domácí kontrolu, představuje ekonomickou a národní bezpečnostní zranitelnost bez ohledu na to, z jakého úhlu se na věc díváte.“

Drahá ropa a plyn však může zkomplikovat i výstavbu nových větrných turbín a solárních parků. Vysoká cena paliv totiž zrychlí celkovou inflaci, a v důsledku toho porostou úrokové sazby, což kapitálově náročné investice do obnovitelných zdrojů prodraží, píše Bloomberg.

Další komplikací mohou být výpadky v dovozech průmyslových plynů a chemikálií, jež se v odvětví obnovitelných zdrojů využívají, píše Semafor s odkazem na informace Alexe Jacqueze. Velká část jich podobně jako ropa a plyn prochází v současnosti zablokovaným Hormuzským průlivem.

Britům se krátí zásoby plynu

Britský premiér v reakci na otřesy na trzích s fosilními palivy uvedl, že jeho vláda bude „budovat čistou britskou energii jako nikdy předtím“. Jeho formulace odkazuje na někdy až komicky silácká vyjádření Donalda Trumpa. Doporučení amerického prezidenta, nekompromisního zastánce fosilních paliv, však britský premiér zcela zavrhuje, poukazuje Politico.

Trump evropským zemím na ekonomickém fóru v Davosu radil, aby začaly těžit více ropy a plynu v Severním moři. Británie a dalších devět zemí tam však místo toho chce vybudovat největší větrný park na světě.

V projevu v Dolní komoře britského parlamentu Starmer minulý týden podle Politica také řekl, že i když ropa a plyn zůstanou součástí energetických dodávek Británie také v nadcházejících letech, válka dokazuje, že čistá energie je klíčem k „nezávislosti a bezpečnosti“.

„Pokud nás posledních pár dní něco naučilo, pak to, že dokud jsme součástí mezinárodního trhu, tak budeme vůči těmto změnám zranitelní,“ uvedl britský premiér. Británie má podle deníku The Telegraph v zásobnících plyn jen na další dva dny, na rozdíl od zbytku Evropy, kde jsou zásoby na týdny.

K urychlení výstavby obnovitelných a jaderných zdrojů Brity v pondělí vyzval také Chris Huhne, bývalý ministr energetiky. V dopise deníku Financial Times volá po snížení enormního vlivu ceny plynu na britské hospodářství.

Evropa by podle něj měla diverzifikovat dodávky zkapalněného plynu (LNG), vyrábět více biometanu a bioplynu, šetřit energií a nespoléhat pouze na Spojené státy. Američané by totiž mohli zavést vývozní omezení, aby zabránili růstu cen doma. Austrálie už k tomuto kroku přistoupila, varuje exministr.

Čína buduje, Amerika demontuje

List Politico píše, že válka v Íránu pomůže největšímu rivalovi Spojených států Číně posílit její už tak silnou pozici v oblasti čisté energie. Peking je největším světovým dovozcem ropy a zemního plynu. Z Íránu loni dovezl 13 procent z celkových dovozů těchto komodit. Souběžné úsilí rozvíjet solární i větrné zdroje a elektromobily však prý Číně pomáhá ustát aktuální otřesy na trhu s energetickými komoditami.

Odolnost Číny posiluje rovněž vládní politika zaměřená na kumulaci rezerv strategických surovin, díky níž země podle CNBC disponuje největšími rezervami ropy na světě. Na druhou stranu Američané, kteří válku na Blízkém východě rozpoutali a chystají se ji zřejmě dále eskalovat, začínají mít doma problém krotit ceny pohonných hmot u čerpacích stanic.

Trump v USA demontoval systém podpory rozvoje obnovitelných zdrojů a kvůli bohatým zásobám ropy vtrhl do Venezuely. Současný útok na Írán otřásá komoditními trhy. Čína mezitím buduje větrné a solární zdroje, shrnuje Politico v newsletteru Power Switch. Jen v první polovině loňského roku zprovoznila více solárních zdrojů než celý zbytek světa dohromady. Zároveň ale rekordním tempem staví také uhelné elektrárny.

Podle výkonného ředitele BloombergNEF Ashishe Sethii Čína posledních několik let „dělala vše, co mohla, aby se na podobnou situaci připravila“.