Elektřina bude dál zdražovat, zlevní nejdříve po roce 2030

V materiálu komise zdůrazňuje, že čím dříve se začne do nové infrastruktury investovat, tím menší budou náklady. O investicích do infrastruktury, která by měla být hotova do roku 2030, je ale třeba rozhodnout nyní, neboť 30 či 40 let stará infrastruktura musí být nahrazena. Za každý dolar investic, který nebude učiněn v energetickém sektoru před rokem 2020, bude třeba utratit dalších 4,3 dolaru po roce 2020, aby se kompenzovalo navýšení emisí, uvedla komise.

V materiálu komise zdůrazňuje, že čím dříve se začne do nové infrastruktury investovat, tím menší budou náklady. O investicích do infrastruktury, která by měla být hotova do roku 2030, je ale třeba rozhodnout nyní, neboť 30 či 40 let stará infrastruktura musí být nahrazena. Za každý dolar investic, který nebude učiněn v energetickém sektoru před rokem 2020, bude třeba utratit dalších 4,3 dolaru po roce 2020, aby se kompenzovalo navýšení emisí, uvedla komise. Zdroj: CEPS

Ceny elektřiny v EU porostou i v příštích desetiletích. Zlevnění, nebo alespoň stabilizace cen, by se lidé mohli dočkat až po roce 2030. Tvrdí to Evropská komise ve své energetické "cestovní mapě" do roku 2050. Zdražovat se přitom v následujících letech podle ní bude bez ohledu na to, zda energetická politika zůstane v současné podobě, nebo se vydá na cestu zbavování se závislosti na "uhlíku", tedy tradičních zdrojích, jako je třeba uhlí. Ceny elektřiny podle odborníků porostou také v Česku.

Ve hře je několik scénářů, ale všechny vedou ke zdražování, tvrdí EK. Pokud se zachová současný energetický mix, tak ceny elektřiny porostou kvůli růstu cen fosilních paliv (plynu, uhlí a ropy), neboť poptávka po nich roste, zejména pak v Asii. Pokud se Evropa vydá cestou odklonu od „uhlíku“ (obnovitelné zdroje, vyšší účinnost a podobně), pak zase ceny elektřiny porostou kvůli nutnosti výrazných investic do nových technologií a infrastruktury.

Komise ale odmítla doporučit či nedoporučit využívání jaderné energie. Rozhodnutí o tom je na členských zemích unie. Zpráva ovšem předpovídá, že poptávka po obnovitelné energii poroste. Stále větší důraz bude kladen také na úspory v energetice. Podle komise se zvýší role elektřiny, narostou také kapitálové investice v energetice.

Češi jasno nemají

Diskuze o budoucnosti energetiky a cenách elektřiny je aktuální i v Česku, především v souvislosti s plánovanou dostavbou Temelína či rozvojem obnovitelných zdrojů. Energetický regulační úřad (ERÚ) například včera přišel s úvahou, že kvůli „finančním dopadům na spotřebitele“ možná navrhne pozastavit či omezit naplňování Národního akčního plánu pro obnovitelné zdroje, v rámci kterého se Česko zavázalo v roce 2020 pokrýt 13,5 procenta celkové spotřeby energie z obnovitelných zdrojů.

EU si dala už před časem za cíl snížit do roku 2050 emise skleníkových plynů o 80 až 95 procent pod úroveň roku 1990. Tato „cestování mapa“ by měla pomoci prozkoumat možnosti jak toho dosáhnout i při zajištění bezpečnosti dodávek a zachování konkurenceschopnosti. Dokument tak obsahuje nejrůznější scénáře a možnosti, jak se dá postupovat.

Investice do infrastruktury: Čím rychleji, tím levněji

V materiálu komise zdůrazňuje, že čím dříve se začne do nové infrastruktury investovat, tím menší budou náklady. O investicích do infrastruktury, která by měla být hotova do roku 2030, je ale třeba rozhodnout nyní, neboť 30 či 40 let stará infrastruktura musí být nahrazena. Za každý dolar investic, který nebude učiněn v energetickém sektoru před rokem 2020, bude třeba utratit dalších 4,3 dolaru po roce 2020, aby se kompenzovalo navýšení emisí, uvedla komise.

Ceny elektřiny v příštích letech podle odborníků porostou také v Česku. Analytik Marek Hatlapatka ze společnosti Cyrrus předpokládá, že do velké míry budou kopírovat vývoj v Německu. Bude ale také záležet na dalším rozvoji obnovitelných zdrojů v tuzemsku a jejich dopadu do cen elektřiny. V posledních letech se do cen elektřiny výrazně promítá růst počtu solárních elektráren.

Ceny uhlí, plynu a emisních povolenek, které ovlivňují cenu elektřiny na trhu, budou podle Hatlapatky v krátkodobém výhledu zřejmě klesat kvůli nepříznivému ekonomickému vývoji. „Z dlouhodobějšího hlediska nicméně lze souhlasit s předpokladem růstu jejich cen,“ dodal Hatlapatka.