Klaus vetoval horní zákon, který ruší možnost vyvlastňování

Levné uhlí,
nižší zisk.
Severočeským dolům
ze skupiny ČEZ
loni klesl čistý zisk
o čtvrtinu na
2,37 miliardy korun.
Tržby se snížily
o 520 milionů na
9,7 miliardy korun.
Důvodem jsou
především nižší
ceny uhlí, které jsou
spojeny s cenami
elektřiny. Největší
hnědouhelná firma
v zemi loni vytěžila
21,8 milionu tun uhlí

Levné uhlí, nižší zisk. Severočeským dolům ze skupiny ČEZ loni klesl čistý zisk o čtvrtinu na 2,37 miliardy korun. Tržby se snížily o 520 milionů na 9,7 miliardy korun. Důvodem jsou především nižší ceny uhlí, které jsou spojeny s cenami elektřiny. Největší hnědouhelná firma v zemi loni vytěžila 21,8 milionu tun uhlí Zdroj: ctk

Prezident Václav Klaus dnes vetoval novelu horního zákona, která ruší možnost vyvlastňování nemovitostí kvůli těžbě nerostných surovin, zejména uhlí. Podle Klause by se vláda schválením novely připravila o významný nástroj energetické politiky a otevřela by cestu ke spekulacím s pozemky. Prezidentovo veto, které ještě může přehlasovat Poslanecká sněmovna, uvítalo vedení Ústeckého kraje, ekologové ho kritizují.

„Zákon ruší institut vyvlastnění. Nastoluje se tím - na rozdíl od současného znění horního zákona - velmi riskantní a problematický konflikt vlastníků pozemků a vlastníka toho nerostného bohatství, kterým je stát,“ uvedl Klaus ve zdůvodnění svého veta.

„Dá se očekávat, že pozemky, pod nimiž se nacházejí tato státu vyhrazená ložiska a jež nebude v mimořádných případech možné vyvlastnit, budou vykupovány ze spekulativních důvodů s perspektivou vymáhání vysokých náhrad od státu,“ varoval také prezident.

Novela horního zákona budí rozporuplné reakce hlavně v Ústeckém kraji - usilují o ni odpůrci těžby hnědého uhlí a stoupenci vládních stran, naopak levice se zasazuje o další těžbu i za cenu bourání obcí. Proti novele demonstrovali na konci října v Praze odboráři z těžební společnosti Czech Coal, kteří se obávají, že zákon způsobí zánik pracovních míst.

Lidé žijící v oblastech těžby uhlí jsou nyní chráněni územními limity. Ty by však mohly v příštích letech přestat platit. Zrušení možnosti vyvlastění jim mělo podle tvůrců novely, kterou Klaus vetoval, přinést větší jistotu, že o svůj majetek nepřijdou. Podle vlády také vlastníci domů a pozemků měli novelou získat lepší možnost domoci se řádného odškodnění nebo finančního vyrovnání.

Možné vyvlastňování zatím vyvolává nejvíc emocí na Mostecku. Těsně za limity leží dvoutisícový Horní Jiřetín a menší vesnice Černice. Možné prolomení limitů má řadu vyhraněných odpůrců, kteří teď Klause tvrdě kritizují, jako například ekologové. „Ode dneška se mu (Klausovi) může říkat prezident vyvlastňovatel,“ řekl Jan Rovenský z hnutí Greenpeace. Doufá ale, že vláda dodrží své programové prohlášení a najde pro přehlasování veta ve Sněmovně znovu většinu.

Zatímco v Horním Jiřetíně dali lidé v posledních komunálních volbách většinu hlasů hnutím, která nesouhlasí s další těžbou, nové vedení Ústeckého kraje má opačný názor. Po krajských volbách vznikla koalice KSČM a ČSSD a na pokračování těžby klade důraz. „Prezidentovo veto je jenom ku prospěchu regionu, hlavně kvůli vysoké míře nezaměstnanosti. Tahle novela by vzala lidem vizi, že se může těžit dál a nebudou zanikat pracovní místa,“ řekl náměstek mosteckého primátora Karel Novotný (ČSSD).

Novela se dotýká i Karviné. Mluvčí města Šárka Swiderová ale řekla, že podmínkou města od začátku bylo, aby se firma OKD, která pod Karvinou chce těžit, se všemi vlastníky pozemků dohodla. „Ctíme soukromé vlastnictví a je podle nás vždycky lepší dohodnout se, než dělat věci násilím,“ řekla.

Mluvčí OKD Vladislav Sobol uvedl, že po roce 1989 firma paragraf o vyvlastňování nikdy nepoužila a se všemi lidmi, od kterých potřebovala dohodu, se domluvila. „Je to (možnost vyvlastňování) pro nás důležité jenom jako pojistka proti spekulantům, kteří by někde mohli koupit malý pozemek, kvůli kterému by se tam pak nemohlo těžit. Věříme, že v takovém případě by stát tento pozemek vyvlastnil. Kvůli běžné těžbě stát určitě nic vyvlastňovat nebude,“ řekl Sobol.