Budoucnost Česka musí zachránit zdraví senioři. Přinese to dva biliony, spočítal byznysmen
- Do poloviny století zmizí z českého trhu práce 690 tisíc lidí.
Nová studie ukazuje, že sázka na zdravou dlouhověkost může ekonomice do roku 2040 přinést přes dva biliony korun a stovky tisíc ekonomicky aktivních lidí.
- Stát chystá finanční bonusy za prevenci a pojišťovny už do ní pumpují rekordní miliardy.
Náraz stárnoucí populace do veřejných financí vypadá neúprosně. Do poloviny století budou tvořit třicet procent obyvatel Česka senioři nad 65 let a z trhu práce zmizí na 690 tisíc potenciálních zaměstnanců. Zatímco vládu čekají domácí úkoly z důchodové reformy, reformy zdravotnictví či sociálních služeb, tuzemský byznys nyní přináší další díl do skládačky. Jde o důraz na zdravou dlouhověkost, který může do roku 2040 přinést státu něco přes dva biliony korun.
To, oč se hraje, není automaticky delší věk obyvatel, ale v jakém stavu své stárnutí zvládnou, aby nebyli pro ekonomiku zátěží nebo dokonce byli v ideálním případě ještě ekonomicky aktivní. Podle statistického ukazatele „délka života ve zdraví“ (HLY) Eurostatu se tato hodnota v Česku u obou pohlaví pohybuje mezi 61 a 63 lety. Takže i když se život Čechů v průměru prodlužuje, roste s tím také doba strávená v nemoci – průměrný český muž prožije s nemocí zhruba 15 let a žena dokonce 20 let života. Po 65. roce dokonce stráví Češi ve zdraví v průměru jen 7,7 roku, zatímco průměr EU je 9,4 roku.
Právě zmírnění těchto ukazatelů může scénář Česka doplácejícího na stáří svých obyvatel změnit. S výpočtem přišel byznysmen Petr Šrámek. Studoval komplexní systémy na prestižním Santa Fe Institute v USA, programy zaměřené na umělou inteligenci na Columbia University a strojové učení na Stanfordu. Nyní je řídícím partnerem fondu LongevityTech.fund, který se specializuje na investice do startupů řešících právě oblast dlouhověkosti.
„Pokud se nám podaří prodloužit zdravou část života, získáme nejen zdravější populaci, ale také větší pracovní kapacitu, silnější veřejné finance a vyšší domácí produkt,“ říká.
Zdraví k nezaplacení
Model vychází z toho, že česká zaměstnanost je extrémně silná ve věku 50–59 let, ale po šedesátce prudce padá. Výpočet přitom automaticky nepředpokládá, že se každý dodatečný zdravý rok automaticky změní v rok práce. Pracuje s konzervativní adopcí a postupným náběhem do roku 2040.
Čísla výzkumu pracují se dvěma scénáři: pokud se podaří prodloužit fungování ve zdraví o 3,5 nebo 7,5 roku. Lepší zdraví ve věku 55–75 let může podle studie zvýšit účast na trhu práce a zmírnit nedostatek pracovní síly, který Česko v příštích letech čeká. Pozitivnější scénář konkrétně znamená přidaných 173 tisíc pracujících v roce 2040 oproti současným prognózám, 232 miliard ročně pro HDP a 124 miliard ročně do státního rozpočtu. „Rok 2040 je dostatečně blízko, aby šlo o politické a investiční rozhodnutí dneška. Není to abstraktní horizont příští generace,“ odůvodňuje vše Petr Šrámek.
Dopad v řádu dvou bilionů korun podle něj řadí zdravou dlouhověkost mezi témata srovnatelná s investicemi do energetiky, infrastruktury či obrany.
Také ministerstvo zdravotnictví začíná klást důraz na zdravotní prevenci a prodloužení zdravého života. Podle ministra Adama Vojtěcha vláda připravuje balík legislativních změn, který zahrnuje mimo jiné i automatický bonus ze zdravotního pojištění pro lidi, kteří dodržují plán prevence. V další fázi by se podle něj mohl rozšířit i na chronicky nemocné, kteří plní léčebný plán.
Také zdravotní pojišťovny pod tlakem demografického vývoje pumpují do fondů prevence historicky nejvíce peněz. Například Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) navýšila rozpočet svého fondu prevence na rekordních 2,26 miliardy korun.
