Trhy sázejí na mír. Cena ropy klesla na několikaměsíční minima

Vážená e15 investorská komunito, 

vítejte u dalšího vydání investičního newsletteru e15. Představte si, že stojíte na Václavském náměstí „pod koněm“. Pokud byste za sebe poskládali stodolarové bankovky v hodnotě jednoho milionu dolarů, dostali byste se vzdušnou čarou zhruba doprostřed Karlova mostu. Pokud byste však takto poskládali jednu miliardu dolarů, dostali byste se až do Sevastopolu na Krymském poloostrově. V případě, že byste za sebe poskládali jeden bilion dolarů, obkroužili byste celou zeměkouli zhruba 39krát. Doufám, že už si rozdíl mezi běžným dolarovým miliardářem a Elonem Muskem, který se po pátečním IPO společnosti SpaceX stal prvním člověkem, jehož jmění dosáhlo jednoho bilionu dolarů, dokážete lépe představit. V dnešním díle se ale společně podíváme i na Blízký východ, kde se po čtyřech měsících konfliktu rýsují obrysy příměří, zaletíme také do Japonska, kde BOJ zvýšila základní úrokovou sazbu na 31leté maximum, a nesmí chybět ani středeční zasedání Fedu, které bude premiérou pro nově jmenovaného Kevina Warshe. 

Děkujeme, že nás čtete! 

V tomto vydání se dozvíte ✅

• Jak se daří akciím společnosti SpaceX po IPO? 
• Našel bitcoin své dno? 
• Čemu věnovat při zasedání FOMC pozornost? 

Stručně 📻

Historický triumf SpaceX: Během tří dnů překonal Amazon

Společnost SpaceX (SPCX) má za sebou bezprecedentní vstup na burzu, ze kterého díky obrovskému zájmu investorů a využití dodatečné opce vytěžila 85,7 miliardy dolarů. Akcie firmy hned při svém pátečním debutu vzrostly o 19 procent a v masivním růstu pokračovaly i v následujících dnech. Během úterního obchodování se cena akcií dostala až na úroveň 225,64 dolaru za kus, čímž tržní hodnota SpaceX dosáhla téměř tří bilionů dolarů – tím vesmírná společnost Elona Muska v tržní kapitalizaci překonává i tradiční giganty, jako je Amazon. Sám Elon Musk se díky tomuto nevídanému burzovnímu úspěchu stal vůbec prvním dolarovým bilionářem na světě. 

Za extrémním růstem a celkovou volatilitou stojí především fakt, že pro veřejné obchodování jsou dostupná pouze zhruba 4,2 procenta všech akcií firmy. Omezená nabídka se na trhu střetla s nevídaným zájmem drobných investorů, což vedlo k výrazným cenovým skokům. Akciím pomáhá i vidina brzkého zařazení do hlavních burzovních indexů, přičemž burza Nasdaq cíleně upravila svá pravidla, aby umožnila rychlejší zařazení společnosti – tento krok následně donutí pasivní fondy k povinným nákupům akcií SpaceX. 

Vedle svého vesmírného byznysu společnost nadále agresivně expanduje v oblasti umělé inteligence, což potvrzuje čerstvě oznámené převzetí AI startupu Cursor za 60 miliard dolarů. Zároveň se firma rozhodla zcela ignorovat zavedené zvyklosti Wall Street ohledně finančního reportování. Své hospodářské výsledky, které za loňský rok ukázaly čistou ztrátu 4,94 miliardy dolarů, totiž nebude zveřejňovat přes tradiční zpravodajské agentury, ale výhradně na svém vlastním webu a na sociální síti X. Úspěch tohoto kolosálního úpisu navíc vyslal silný pozitivní signál pro další očekávané debuty AI gigantů, jako jsou Anthropic nebo OpenAI. 

Úleva pro kryptoměny: Íránská dohoda žene ceny vzhůru

Nejznámější kryptoměna bitcoin se po zprávách o prozatímní mírové dohodě mezi Spojenými státy a Íránem o ukončení nepřátelství a znovuotevření Hormuzského průlivu vyšplhala na téměř dvoutýdenní maximum. Společně s bitcoinem ožily i další digitální mince, přičemž například ether si v jednu chvíli připsal téměř 11 procent a přiblížil se hranici 1 850 dolarů, zatímco výrazné zisky zaznamenaly i menší tokeny jako solana a XRP. 

Současná rally představuje pro investory úlevu po nedávných turbulencích na trhu, kdy se bitcoin začátkem tohoto měsíce propadl pod hranici 60 tisíc dolarů, nejnižší úroveň od října 2024. Zmírnění konfliktu na Blízkém východě totiž podle analytičky Daniely Hathorn ze společnosti Capital.com odstraňuje z trhů jedno z hlavních makroekonomických rizik, což pomáhá srazit ceny ropy a utlumit obavy z inflace. Analytik Geoffrey Kendrick z banky Standard Chartered dokonce tvrdí, že kryptoměnové trhy již narazily na své dno a jako další klíčovou úroveň pro bitcoin nyní sleduje hranici 83 tisíc dolarů. 

Optimismus a oživení trhu s kryptoměnami však čelí další velké zkoušce, kterou bude středeční zasedání americké centrální banky pod novým vedením Kevina Warshe. Trhy podle Seana McNultyho ze společnosti FalconX všeobecně očekávají přesun měnové politiky Fedu od uvolňování k neutrálnímu či spíše jestřábímu postoji. Právě případné jestřábí překvapení v podobě signálu o vyšších úrokových sazbách představuje podle expertů aktuálně to největší riziko, které by mohlo opětovně srazit ceny digitálních aktiv směrem dolů. 

Téma týdne 🗞️

Světová ekonomika si může po měsících napětí alespoň částečně vydechnout. Spojené státy a Írán ohlásily za asistence Pákistánu dohodu o dočasném příměří, která by měla udělat tečku za téměř čtyřměsíčním konfliktem plným geopolitických i hospodářských otřesů. Na stole je ukončení vojenských operací na všech frontách, zrušení americké námořní blokády a postupné uvolnění dusivých sankcí. Írán by na oplátku měl přistoupit na omezení svého jaderného programu, což bude předmětem intenzivního vyjednávání v nadcházejících šedesáti dnech. Zásadním symbolem uvolnění napětí pak má být páteční znovuotevření klíčového Hormuzského průlivu, kterému už brání jen nezbytné odminování. 

Trhy na vidinu míru zareagovaly takřka okamžitě a s neskrývanou úlevou. Cena ropy se od pátečního uzavření do začátku pondělní seance propadla o téměř 4 procenta k hranici 83 dolarů za barel. Tržní nadšení pokračovalo i v průběhu úterý, kdy ropa oslabila o dalších zhruba 5 procent na aktuálních 78 dolarů za barel, což představuje nejnižší cenu od začátku března. Pro běžné spotřebitele to znamená vítanou zprávu: tlak na zdražování pohonných hmot i energií by měl znatelně polevit. Akciové parkety v Asii, Evropě i zámoří díky tomu ožily a prudce zamířily vzhůru. Obzvlášť zřetelné bylo uvolnění u leteckých společností, z nichž drahá ropa vysávala zisky nejrychleji. Akcie dopravců jako Ryanair či Wizz Air si prakticky okamžitě připsaly zhruba čtyři, respektive sedm procent. 

Levnější energie ale nepřinášejí úlevu jen řidičům a aerolinkám, ale představují především nečekané záchranné lano pro světové centrální banky. Ty se v posledních týdnech kvůli rostoucím inflačním tlakům začaly připravovat na nepopulární možnost dalšího utahování měnověpolitických šroubů. Pokles cen komodit jim však dává šanci vrátit se k původním plánům na postupné uvolňování měnové politiky. Výjimkou potvrzující pravidlo se stalo Japonsko, kde tamní centrální banka i přes víkendové ohlášení míru nezaváhala a v úterý zvedla svou základní úrokovou sazbu z 0,75 procenta na rovné 1 procento. Úroková sazba v zemi vycházejícího slunce tak dosáhla nejvyšší úrovně od roku 1995. Viceguvernér BOJ Šiniči Učida sice diplomatické tání na Blízkém východě uvítal, zároveň však pragmaticky varoval před přetrvávajícími inflačními riziky, jež přiživuje i slabý japonský jen. Japonské akcie to ovšem z míry nevyvedly – index Nikkei 225 pokračoval v růstové rally a během úterní seance dokonce prolomil magickou hranici 70 tisíc bodů. 

Pozornost celého finančního světa se nyní stáčí do Washingtonu k zasedání amerického Federálního rezervního systému. Podle nástroje FedWatch je téměř stoprocentní pravděpodobnost, že úrokové sazby prozatím zůstanou v pásmu 3,50 až 3,75 procenta, dokud banka nevyhodnotí, jak doznívající ropný šok ovlivnil ekonomiku. Klíčové však tentokrát nebudou samotné sazby, ale slova, která je budou doprovázet. Hlavním faktorem středečního zasedání výboru FOMC je totiž premiérová tisková konference nového guvernéra Kevina Warshe, který se funkce ujal v nezáviděníhodném období, pouhé tři týdny zpět. Na jedné straně stojí trhy zneklidněné květnovou spotřebitelskou inflací, která meziročně vyskočila na 4,2 procenta, což je nejrychlejší tempo růstu od dubna 2023. Mnozí investoři na dluhopisovém trhu tak začali sázet na to, že Fed bude muset do prosince sazby dokonce zvýšit. Na druhé straně barikády však stojí Bílý dům v čele s prezidentem Donaldem Trumpem. Ten vyvíjí na centrální banku od svého znovuzvolení tlak, požaduje levnější peníze a případné zvýšení sazeb předem ostře označil za chybu. Wall Street tak bude každé Warshovo slovo důkladně analyzovat, aby zjistila, zda Fed dokáže politický nátlak ustát a zachovat si svou klíčovou důvěryhodnost a nezávislost. 

Přes zjevnou euforii na trzích však nad celým vývojem visí otazníky. Mírová dohoda mezi Washingtonem a Teheránem stále čeká na oficiální podpisy, k nimž by mělo dojít až v pátek. Text dokumentu zatím nikdo ze západních spojenců neviděl a toto téma tak logicky dominuje probíhajícímu summitu lídrů G7 ve Francii. Situace na Blízkém východě navíc zůstává velmi křehká a dojednané příměří může kdykoliv ohrozit rostoucí napětí mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh, které se těší íránské podpoře. Poté, co v neděli provedla izraelská armáda letecký úder na předměstí Bejrútu v reakci na nepřátelské drony, zazněla z úst mluvčího íránského parlamentu hrozba, že Teherán od vyjednávání zcela odstoupí. Zda se záblesk naděje na trvalejší mír skutečně udrží, se tak ukáže až v následujících dnech. 

Co by vám nemělo uniknout 🚨

Zatímco fondoví manažeři inkasují tučné poplatky, zhodnocení úspor v aktivně spravovaných fondech může po odečtení nákladů a inflace značně pokulhávat. Přitom existuje o poznání efektivnější alternativa, která kult drahého kolektivního investování úspěšně boří – burzovně obchodované fondy neboli ETF. Která pětice konkrétních „étéefek“ dokázala díky zlomkovým nákladům za poslední dekádu vygenerovat zhodnocení v řádech stovek až tisíců procent? To se dozvíte na webu e15.  

Zatímco americké trhy v rámci šílenství kolem umělé inteligence šroubují valuace technologických firem do astronomických výšin, v Číně lze stále najít tituly s atraktivní valuací. Technologičtí giganti jako Alibaba, Tencent či Baidu masivně investují do vlastních AI modelů a cloudové infrastruktury, přesto se obchodují za zlomek ceny svých západních konkurentů. Jsou však tyto čínské akcie skutečným „skrytým pokladem“, nebo je v tom háček? Více na WSJ. 

Osobnost týdne 👑

Jim Chanos (*1957) je řecko-americký investiční manažer a zakladatel společnosti Kynikos Associates. Vyrostl v americkém Wisconsinu a v roce 1980 vystudoval ekonomii a politické vědy na prestižní Yaleově univerzitě. Jeho první velký úspěch přišel hned na začátku 80. let, kdy jako mladý analytik ve firmě Gilford Securities odhalil podvodné účetnictví tehdejší pojišťovací hvězdy Baldwin-United. Firma následně zkrachovala a Chanos si uvědomil, že analytici z Wall Street mají jednu slabinu – chtějí věřit pohádkám, protože optimistické zprávy pomáhají prodávat akcie. V roce 1985 proto založil vlastní hedgeový fond Kynikos Associates („Kynikos“ znamená řecky „cynický“), který se specializoval výhradně na shortování. 

Jméno Jima Chanose se nesmazatelně zapsalo do učebnic financí v roce 2001. Už koncem roku 2000 si se svým týmem všiml, že tehdejší miláček trhu, energetický gigant Enron, vykazuje sice obrovské papírové zisky, ale jeho reálné cash flow (hotovostní toky) je v podstatě nulové. Navíc firma používala extrémně složité účetní struktury mimo svou bilanci. Chanos začal akcie Enronu masivně shortovat v době, kdy se obchodovaly nad 70 dolary, a veřejně na nesrovnalosti upozorňoval. Analytici z Wall Street ho tehdy označovali za blázna. O rok později se Enron pod tíhou gigantického podvodu zhroutil k nule v jednom z největších bankrotů historie. Chanosův fond na tomto pádu vydělal stovky milionů dolarů a on sám se stal celebritou, kterou americký Kongres zval jako experta na korporátní podvody. 

Během své kariéry úspěšně vsadil proti dot-com bublině, odhalil problémy realitních developerů před krizí v roce 2008 a roky úspěšně shortoval společnosti jako Wirecard nebo Hertz. Poslední dekáda však pro něj byla extrémně složitá. Éra ultralevných peněz, nulových úrokových sazeb a masivního tištění peněz po pandemii hnala nahoru ceny všech akcií, včetně těch fundamentálně slabých. Chanos se dostal do ostrého a velmi medializovaného střetu s Elonem Muskem, když dlouhodobě shortoval akcie automobilky Tesla, což pro jeho fond znamenalo těžké ztráty. Chanos argumentoval tím, že ocenění Tesly nedává smysl ve srovnání s celým automobilovým průmyslem, trh však jeho racionální argumenty dlouho ignoroval. 

V listopadu 2023 Jim Chanos oznámil, že po 38 letech uzavírá své hlavní hedgeové fondy Kynikos Associates a vrací kapitál investorům. Chanos přiznal, že trh se zásadně změnil a „retailové šílenství“ spolu s nekonečnou likviditou učinily ze selektivního shortování nesmírně obtížnou disciplínu. Z finančního světa se však zcela nestáhl a dnes působí jako soukromý investor, vyučuje kurzy o historii finančních podvodů na Yaleově univerzitě a pravidelně vystupuje v médiích jako „hlas rozumu a zdravé skepse“. 

Graf týdne 📊

Přestože se vesmírná společnost svou tržní hodnotou řadí mezi světovou elitu po bok Microsoftu či Applu, její reálné tržby jsou ve srovnání s těmito giganty zcela nepatrné. Zatímco zavedené technologické a maloobchodní kolosy generují stovky miliard dolarů – Amazon dosáhl v minulém roce tržeb téměř 717 miliard dolarů a Microsoft 281,7 miliardy dolarů – SpaceX za rok 2025 utržila pouze 18,7 miliardy dolarů. Porovnání právě s Amazonem, který společnost SpaceX během úterní seance v rámci tržní kapitalizace překonala, je obzvlášť pozoruhodné. 

srovnání výkonnosti firem | Zdroj: Bloomberg

Zdroj: Bloomberg

Budu moc rád, když mi na e-mail martin.ceska@cncenter.cz dáte vědět, jak vás newsletter (ne)baví, a zároveň ocením i tipy na témata, o kterých byste si chtěli v newsletteru pravidelně číst. Děkuju a přeji hezký den! Martin Češka