Nové unijní cíle budou muset různé způsoby snižování emisí skleníkových plynů a jejich vzájemné vazby vzít v úvahu. Stejně jako skutečnost, že vyšší podíly obnovitelných zdrojů automaticky nepovedou k zvyšování energetické bezpečnosti Evropy.
Komise chce nyní od členských států, firem, ekologických organizací a dalších subjektů zjistit, jakým směrem by se měla Evropa v letech 2020 až 2030 vydat. Z konzultace by mělo například vyplynout, jaký cíl pro snižování emisí má v roce 2030 platit. Komise v Zelené knize soudí, že 40procentní snížení oproti roku 1990 je nákladově únosné a navíc odpovídá dřívějšímu závazku snížit emise skleníkových plynů do roku 2050 o 80 až 90 procent.
Revize podpory obnovitelných zdrojů
V dokumentu Komise potvrdila svůj předchozí názor, že po roce 2020 bude muset projít určitou revizí politika podpory obnovitelných zdrojů. Její různá a často konkurující si podoba v jednotlivých členských zemích fragmentuje evropský jednotný trh. Brusel tvrdí, že příští podpora se má odvíjet od udržitelnosti a nákladnosti jednotlivých technologií. Národní opatření by měla procházet vyhodnocením v Bruselu.
Změny by se mohly dotknout i cílů pro energetické úspory a energetickou účinnost. Komise se zainteresovaných subjektů v dokumentu ptá, zda ponechat stávající stav, kdy se energetické úspory poměřují v absolutním vyjádření proti referenčním roku. Nebo zda se nově bude odvíjet od energetické náročnosti jednotlivých ekonomik, neboli přepočtem spotřeby energie na jednotku HDP. Tento nový způsob by lépe vyjadřoval i vliv ekonomického cyklu.
Jistota pro nové investice
Veřejná konzultace skončí 2. července. Následné cíle budou podle komisařky pro klima Connie Hedegaardové pro investory v energetice dostatečnou jistotou, která jim umožní rozjet potřebné investice. Škrt přes rozpočet nové strategii ovšem mohou Komisi udělat volby do Evropského parlamentu v příštím roce. Někteří političtí analytici se obávají, že v případě úspěchu euroskeptických stran a hnutí může snadno nový klimatický balíček spadnout ze stolu.