Ministerstvo podle Ekonomu záměr na stanovení výkupních cen podporuje, jejich určení pro jeden konkrétní projekt by ale mohlo být v rozporu s pravidly Evropské unie. Kvůli tomu by se pevná výkupní cena mohla týkat i dalších zdrojů, které vyrábějí elektřinu bez emisí oxidu uhličitého.
Šéf resortu Martin Kuba přitom ještě nedávno dlouhodobou garanci cen elektřiny odmítal. Na Žofínském fóru v únoru prohlásil, že není možné takovou podporu udržovat po dobu 20 let. Přiklonil se pouze ke krátkodobé pomoci ze strany státu, pokud by ceny byly nižší než dohodnuté. V opačném případě by ČEZ státu platil, navrhoval ministr.
ČEZ usiluje o uzavření smlouvy zvané contract for difference. Podle ní by stát stanovil pevnou výkupní cenu elektřiny. Pokud by tržní cena byla pod tou stanovenou, stát by energetické společnosti rozdíl doplácel. V opačném případě by přebytek tržní ceny nad stanovenou odváděl ČEZ do státního rozpočtu.
Energetická společnost se inspiruje v Británii. Tamní vláda se v současnosti snaží v Bruselu vyjednat podmínky, za kterých by bylo možné výkupní ceny elektřiny garantovat, aniž by to bylo považováno za nedovolenou podporu podnikání.
Odpůrci dostavby třetího a čtvrtého loku jihočeské jaderné elektrárny Temelín ale návrh na stanovení pevných výkupných cen odmítají. Podle nich by to znamenalo zvýšení ceny elektřiny pro zákazníky.