Placení čínští influenceři ve vlacích Českých drah zůstanou. Jsou výhodní, tvrdí státní agentura
- Česko lákalo k příletu čínské turisty.
- K návštěvě je měla přimět i kampaň s placenými čínskými influencery ve vlacích Českých drah.
- Státní agentura CzechTourism si výsledky kampaně pochvaluje, zemi se měla bohatě vyplatit.
Čínští turisté patří z pohledu tuzemského byznysu k těm cennějším. Pokud přijedou, málokdo je předčí v útratách, vyplývá z dlouhodobých statistik CzechTourismu. Státní agentura proto loni oslovila čínskou klientelu prostřednictvím tamních influencerů.
Posadila je do vlaků Českých drah a na trase Praha – Brno – Ostrava jim servírovala to nejlepší, co tuzemská kuchyně a místní restaurace nabízejí. Influenceři objevovali krásy celé Visegrádské čtyřky, jejíž země dlouhodobě propagují střední Evropu pod značkou Discover Central Europe.
Součástí kampaně byla i spolupráce s touroperátorem Ctrip, tedy čínskou obdobou Booking.com. Na svém webu propagoval střední Evropu. Tříměsíční kampaň z loňského podzimu si CzechTourism nyní vyhodnotil.
České dráhy a influenceři z Číny
Příspěvky se měly zobrazit uživatelům čínských sítí celkem v 18,2 milionu případů (takzvaná metrika total impression). Zaujaly zhruba půl milionu uživatelů, tedy necelá tři procenta oslovených, kteří si „klikli“ a podívali se na webové stránky s podrobnostmi. CzechTourism neuvádí množství osob, které reálně přicestovaly, ale počet jejich přespání v tuzemsku. Ten se měl zastavit na šestnácti tisících.
Čínský turista tráví v Česku v průměru necelé tři dny, reálně tak kampaň přilákala přes pět tisíc návštěvníků. Že do Česka přicestovali díky kampani, dokládá CzechTourism přímým napojení na rezervační platformu Ctrip. Díky tomu mělo být možné sledovat, kolik lidí si po zhlédnutí kampaně skutečně rezervovalo ubytování nebo cestu přes Ctrip.
„S výsledky jsme spokojeni jak z pohledu zásahu, tak poměru ceny a výkonu. Kampaň výrazně překonala stanovené cíle, uspěla na 166 procent. Potvrdila, že spolupráce s influencery a cílená on-line komunikace na čínských platformách dokážou efektivně oslovit tamní publikum a motivovat ho k cestám do Česka i dalších zemí V4,“ říká ředitel CzechTourismu František Reismüller.
Celkové náklady zemí V4 měly dosáhnout 266 tisíc eur, tedy necelých 6,5 milionu korun, přičemž Evropská unie financovala grantem 100 tisíc eur. Náklady pro Česko měly dosáhnout necelého milionu korun.
„V podobných aktivitách chceme pokračovat i nadále. Letos plánujeme další kampaň s influencery společně se zeměmi V4 a ve spolupráci s ETC (European Travel Commission, poskytující grant EU) v Číně na podzim roku 2026. Připravujeme i další aktivity zaměřené na Japonsko ve spojení s klasickou hudbou v regionu střední Evropy, jejichž součástí jsou i influencer kampaně, které by měly proběhnout před hlavní sezónou,“ dodává Reismüller.
„Nemyslím si, že je strategie CzechTourismu dobře nastavená,“ hodnotí vedoucí Centra pro strategickou komunikaci Univerzity Karlovy Denisa Hejlová. „Česko trpí overtourismem. Kampaň by proto měla cílit na čínské dolarové milionáře, na zvýšení útrat turistů a zároveň na snížení jejich počtu. Říká se tomu low-volume, high-income strategie. Implementují ji velmi úspěšně některé evropské, ale i africké státy, například Botswana či Namibie,“ vysvětluje Hejlová s tím, že 18 milionů zobrazení v 1,4miliardové Číně není mnoho.
Prostřednictvím influencerů cílí na zákazníky také čím dál více českých firem. Typicky těch, které obchodují s kosmetikou, velmi aktivní jsou ale i hotely či restaurace. Mají z čeho vybírat. Počet influencerských účtů s více než deseti tisíci sledujícími v Česku a na Slovensku se loni zvýšil téměř o třetinu na více než šestnáct tisíc profilů, spočítala společnost Lafluence. Největší zastoupení má TikTok s asi osmi tisíci profily, následuje Instagram se sedmi tisíci a YouTube se dvěma tisíci tvůrců. Na sítích je sledují i vyšší statisíce Čechů.
Facebook není mrtvý
„Problém je, že počet sledujících je už velmi slabý nástroj, jak měřit návratnost investice společnosti, která chce spolupracovat s influencerem. Počet sledujících se už dnes vůbec nepotkává s počtem uživatelů, kterým se příspěvek reálně zobrazí,“ konstatuje Adam Zbiejczuk, konzultant pro on-line komunikaci, sociální média a influencer marketing.
Naráží tím na proměnu obsahu, který se uživatelům sítí zobrazuje. Příkladem může být Instagram. Devadesát procent obsahu, který se uživatelům zobrazoval v roce 2016, tvořily příspěvky lidí, které daný uživatel chtěl sledovat. Zbytek tvořila reklama. Nyní je situace zcela jiná. Jen asi třináct procent zobrazovaného obsahu pochází od účtů, které uživatel chce sledovat. Naopak 57 procent obsahu vychází z rozhodnutí algoritmu Instagramu, třetinu tvoří reklamy, uvádí český start-up Ravineo Jana Řežába, který analyzuje digitální média.
Silným aktuálním trendem je i růst významu Facebooku. „Algoritmy sítě, kterou mnozí mylně považují za mrtvou, totiž v poslední době umožňují běžným uživatelům oslovovat svými příspěvky i stovky tisíc lidí. Trh to začíná zjišťovat. Jasně, děcka tam nejsou, ale cílová skupina starší 35 let, která je ekonomicky silnější, ta ano,“ dodává Zbiejczuk.
