Lázeňský podnikatel Burda podal trestní oznámení na obchodního partnera. Chce zpátky 180 milionů
Třinecký miliardář Martin Burda a jeho dlouholetí byznysoví partneři z rodiny Kropových sčítají škody po neúspěšné investici do výrobce a dodavatele svítidel APTO. Byznys firmy, kterou na konci roku 2019 společně majoritně ovládli, zkolaboval a ve skutečnosti podle nich ani nikdy neexistoval. Na původního majitele Jakuba Mulače, který si ve firmě nechal 30 procent akcií, proto investoři podle zjištění e15 loni podali trestní oznámení. Pokud by jim dal soud za pravdu, hrozí Mulačovi až deset let vězení.
Hlavní dějová linka košatého příběhu začíná před 4,5 lety. Tehdy Burda s Evou Kropovou a jejím synem Romanem vstoupili do pro ně neznámého, ale byznysově velmi atraktivního oboru, když za 180 milionů korun pořídili 70procentní podíl firmy APTO. Díky rozmachu LED svítidel, jejich ekonomické úspornosti a nakonec i výhodnosti se zdála akvizice do dodavatele svítidel jako logická sázka. O to více, když APTO deklarovala, že dokáže dodat celé inteligentní osvětlovací soustavy a že se může pyšnit referencemi velkých klientů, jako je třeba IKEA. Místo rychle rostoucího byznysu však investory čekal pokles tržeb o desítky procent na jednotky milionů korun a nakonec i existenční problémy.
Klíčový zlom nastal loni, kdy noví podílníci poslali do insolvence svoji účelově založenou společnost APTO Lux Capital, přes kterou majoritu v APTO kupovali. Nečekaný krok v insolvenčním návrhu zdůvodnili tím, že se firma ocitla v druhotné platební neschopnosti. Jinými slovy, že APTO Lux Capital zkrachovala cizím zaviněním.
Jako vnější příčinu firma označila nesplacenou pohledávku za původním stoprocentním majitelem společnosti APTO Jakubem Mulačem. Dlužnou sumu vyčíslila na 180 milionů korun, což odpovídá právě prodejní ceně, za niž APTO Lux Capital dodavatele svítidel kupoval. Vznik pohledávky je ale zatím sporný, APTO Lux Capital si ji nárokuje na základě údajné neplatnosti smlouvy o prodeji akcií firmy APTO. A tu bude muset posoudit soud.
Zkreslené informace
Zástupci APTO Lux Capital argumentují tím, že v rámci transakce byli záměrně obelháni a Mulače obviňují z bezdůvodného obohacení. Podle insolvenčního řízení na něj podali civilní žalobu, v jejímž rámci se domáhají náhrady škody, a také trestní oznámení. S ohledem na údajnou výši škody mu podle trestního zákoníku hrozí pět až deset let odnětí svobody.
Mulač o své firmě před transakcí uváděl nepravdivé informace, má jasno Kropová. Klíčové údaje podle ní neopravil ani v rámci takzvané due diligence, tedy běžné finanční prověrky, kterou auditoři provádějí před každou významnější transakcí.
„Poskytovaná data byla zkreslená, případně zcela nepravdivá. V průběhu provádění standardní due diligence tyto skutečnosti nebylo možné zjistit a rozkrývali jsme je postupně až po koupi majoritního podílu,“ konstatuje Kropová.
„Některé, velmi významné, informace v dokumentaci nebyly uvedeny vůbec – jako například skutečnost, že část společnosti APTO byla již dříve prodána společnosti se sídlem na Kypru a v době naší akvizice držela zmíněná kyperská společnost opci na koupi dalšího podílu,“ pokračuje Kropová s tím, že více se k věci zatím nechce vyjadřovat.
Nesrovnalosti ve výkazech potvrzuje i zpráva auditora k účetní závěrce za rok 2021. V ní auditor konstatuje, že nebyl schopen ověřit celou řadu skutečností, které APTO v účetnictví původně vykázala. Nepřesné informace nakonec vedly k nucenému snížení účetní hodnoty majetku firmy, a to zhruba o 35 milionů korun, takřka pětinu kupní ceny.
Firma měla podle auditora například nadhodnocené zásoby. „Společnost vykazuje k 31. 1. 2021 zásoby v pořizovací ceně 22 684 tisíc korun. K zásobám byla ale ve sledovaném období vytvořena opravná položka ve výši 20 050 tisíc korun, přičemž korekce snížila původní pořizovací cenu na 2634 tisíc korun,“ píše se ve výroční zprávě.
Nová suma podle auditora představuje tržní hodnotu zásob vyplývající ze znaleckého posudku, který si objednalo nové vedení společnosti. „Znalecký posudek byl vyhotoven především pro zjištění, za jakou cenu by bylo možné prodat zásoby okamžitě a získat potřebné peněžní prostředky pro další fungování. Tržní hodnota zásob je ale tak nízká, že existuje podezření o jejich nadhodnocení již při pořízení,“ píše auditor. V roce 2022 sice tak výrazné oprávky tvořit nemusela, na druhou stranu zas ale APTO prodělala přes 40 milionů korun.
Pochybnosti ohledně fungování firmy byly podle investorů nakonec tak závažné, že do firmy museli najmout externího krizového manažera. Tím se v roce 2022 stal Jan Zdražil, jehož prvotním úkolem byla optimalizace firemních procesů a opětovné nastartování dodávek.
„Po mém nástupu do funkce se však ukázalo, že k vyřešení situace bude třeba mých zkušeností z jiného oboru, konkrétně ze soudního znalectví v rámci hospodářské trestné činnosti,“ sdělil pro e15 Zdražil.
Obžaloba z podvodu
Redakce e15 se s Mulačem pokusila spojit, ale neúspěšně. Podnikatel na zaslané dotazy opakovaně nereagoval a hovory nepřijímal. O něco úspěšnější byla u zástupce jednoho z bývalých zákazníků firmy APTO, který si však přál zůstat v anonymitě. Ani on se ale za Mulače nepřimluvil. Spolupráce s ním byla podle něj značně problematická a kvůli nespokojenosti klienta musela předčasně skončit.
K tomu e15 zjistila, že pro jednoho z větších klientů domluvili pochybnou zakázku s Mulačem manažeři Lukáš Kučera a Robert Pohl, kteří už figurují v jiné trestní kauze. Konkrétně je policie obžalovala kvůli podvodům, kterých se měli dopustit ve vedení firmy Max Aicher Pilsen, tedy majiteli areálu po zkrachovalé hutní společnosti Pilsen Steel, kam dvojice odešla ihned po štaci u zmíněného klienta.
Podle zjištění e15 měli manažeři skrze zmanipulované zakázky způsobit vlastníkovi Max Aicher Pilsen milionové škody. Případ dostal na starosti okresní soud v Plzni.
Burda patří k nejmovitějším a zároveň nejméně nápadným českým podnikatelům. S Kropovými už dlouhé roky provozuje Lázně Luhačovice. Klíčovým milníkem v jeho byznysové kariéře byl prodej pivovaru Lobkowicz.
