Spor průmyslníka Petra Otavy s kryptopodnikatelem Vladimírem Vencálkem vstupuje do další fáze. Rozestavěná datacentra za stovky milionů korun, o které se obě strany soudí, míří k rozprodeji.
Ještě loni Otavova průmyslová skupina MTX s Vencálkem plánovala vybudovat pět datacenter za miliardu korun a poté stavět tři datacentra ročně. Tři datacentra z první vlny měla být v provozu už na konci loňského roku, ale záměr se začal drolit a spolupráce skřípat. Letos v září pak Otava podal návrh na insolvenci dvou Vencákových firem s tím, že jeho společník účelově zkreslil celý byznys plán projektu a uvedl ho záměrně v omyl.
Mezitím příběh postoupil. Otava a jeho obchodní partner Zbyněk Kareš bez Vencálkova souhlasu zvýšili vlastnický podíl ve společnosti Menotana, která vlastní datacentrum v nejpokročilejší fázi přípravy v areálu kladenské teplárny, a pokusili se projekt dokončit na vlastní pěst. Vencálek, který nad projektem ztratil kontrolu, je od té doby žaluje, že tak činili protiprávně a porušili soudem vydané předběžné opatření.
Ani Otava ale svůj plán do zdárného konce nedotáhl. Jak nyní průmyslník sám připustil, projekt na vybudování datacenter musí vrátit unijní dotace. Ministerstvo průmyslu a obchodu o tom rozhodlo definitivně na konci listopadu s ohledem na skutečnost, že už dříve souhlasilo s odkladem termínu zprovoznění datacenter, a investorům se přesto nedařilo dokončení projektu přiblížit.
Redakce e15 má k dispozici dokument, v němž společnost Menotana – v té době už pod kontrolou Otavy a Kareše – žádá o posunutí termínu ukončení projektu, aby na něm mohla dál pracovat a čerpat dotace. Jako důvod zpoždění ve výstavbě datacenter uvádí, že stavebníci v kladenské lokalitě na rekonstruované budově nalezli azbest, což zkomplikovalo bourací práce. K tomu stavební úřad vydal stavební povolení se čtyřměsíčním zpožděním, píše se dále v dokumentu.
Když se ministerstvo rozhodlo lhůtu neprodloužit, Otava s Karešem poslali Menotanu do likvidace. Stejně učinili i se společností Stradium, dříve Invictus Solutions, která zastřešovala projekty na výstavbu datacenter v Sokolově a ve Strakonicích. Ani tyto projekty neprobíhaly podle plánu, takže Stradium musí dotace také vrátit. Menotana a Stradium podle databáze ministerstva průmyslu stihly načerpat dotace v souhrnném objemu kolem 62 milionů korun.
Důvod likvidace je u obou společností stejný: Pokračovat v projektech bez dotací nemělo ekonomický smysl, uvedla MTX. Finanční podpora totiž měla pokrýt téměř polovinu investičních nákladů.
MTX s Karešem do pozice likvidátorky nominovali právničku Kateřinu Martínkovou, která má za úkol ke konci roku sestavit účetní závěrku a odhadnout hodnotu aktiv ke zpeněžení. V dalších měsících se je má pokusit prodat za co nejvyšší obnos.
„MTX Group na Menotanu, Stradium a samotný proces likvidace už nemá naprosto žádný vliv. Budeme ale poskytovat plnou součinnost k tomu, aby došlo k vypořádání všech případných závazků obou projektových společností,“ píše v prohlášení průmyslová skupina. Ta nyní odhaduje, že aktiva obou společností mají hodnotu kolem stovky milionů korun. Tvoří je rozestavěná datacentra, nakoupené servery a projektové dokumentace. Pokud budou závazky přerůstat výtěžek z prodeje aktiv, MTX je podle svých slov připravena nalít do firmy další peníze, aby byli všichni věřitelé uspokojeni.
Viníkem neúspěchu projektu je podle MTX Vencálek, jehož jednání by podle průmyslové skupiny mohlo naplňovat i skutkovou podstatu trestného činu. Kryptopodnikatel měl podle znaleckého posudku, který si nechala MTX zpětně vypracovat, podhodnotit investiční náklady a počítat s nereálnými výnosy.
„Znalec Vladimír Smejkal vyhodnotil projekt datacenter jako nerealizovatelný a konstatoval závažné vady byznysové, finanční i technické stránky projektu, a především že reálná hodnota projektu datacentra Kladno, respektive společnosti Menotana byla ve skutečnosti záporná,“ píše se v další části prohlášení MTX. Skupina dále uvedla, že Vencálek odmítal uhradit splatné půjčky a svou nekompetencí také způsobil zpoždění výstavby datacenter.
Vencálkovi MTX zpětně vyčítá i to, že měl počítat s těžbou virtuálních měn coby jedním ze zdrojů příjmů pro datacentra navzdory tomu, že je v českých podmínkách složité rentability těžby dosáhnout. To se následně potvrdilo, když loni byznys s těžbou zasáhly vysoké ceny elektřiny a všeobecný propad hodnoty kryptoměn.
Kryptopodnikatel, který svůj vlastní byznys založil i na investicích do nyní prakticky bezcenné digitální měny Callisto, ale taková nařčení odmítá. „U projektu výstavby datacenter nám nikdy nebylo vyčteno nic konkrétního, dokonce jsem od pana Otavy dostal i nabídky na jejich odkup,“ říká Vencálek, který je podle svých slov naopak obětí násilného převzetí firem.
Proti Otavovým krokům se nyní Vencálek brání na více frontách. Necelý týden po rozhodnutí o likvidaci Menotany podal například návrh na její insolvenci s tím, že firma má podle něho závazky po splatnosti v milionech korun. Mezi věřiteli jsou podle návrhu například poradenské společnosti zaměřené na oblast dotací AQE Legal a EUFC CZ nebo dodavatel komponent pro datacentra Lux & Lumen.
Zda jsou pohledávky oprávněné, nyní bude posuzovat soud. Pokud rozhodne, že ano, Otava je připraven je uhradit, aby firma mohla pokračovat v likvidaci. Zatímco v likvidaci má vše pod kontrolou likvidátor, v insolvenčním řízení rozhodují věřitelé.
Po prodeji datacenter má Otava v plánu obor zcela opustit. Učiní tak navzdory tomu, že ještě v září založil společnost Dactra, prostřednictvím které chtěl původní záměr vybudování sítě datacenter obnovit. Vzhledem k povinnosti vrátit dotace ale podle něj platí, že nemá smysl tento byznys dál rozvíjet, a proto se rozhodl ukončit i činnost Dactry.
MTX vložila podle informací e15 do projektu datacenter stovky milionů korun. K tomu Otava jako fyzická osoba investoval do kryptoměny Callisto, v níž ztratil další zhruba stovku milionů korun. Nebyl sám, do insolvenčního řízení společnosti Invictus Mining, která byznys s kryptoměnou zaštiťovala, přihlásil pohledávku jeden z nejrenomovanějších českých právníků Jaroslav Havel. A v minulosti do ní investovali také byznysoví novináři Miroslav Motejlek a Petr Skočdopole.
