Důvodem sporu je názor na to, kdo má kontrolovat otevřená restaurační zařízení. Dosud tato pravomoc spadala pod krajské hygienické stanice, tedy ministerstvo zdravotnictví. Bendl ale nyní chce tuto kompetenci včetně 160 pracovníků a 114 milionů korun z rozpočtu zdravotnictví převést pod MZe a Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci.
Cílem změny je podle MZe dostat pod kontrolu jedné instituce všechny fáze spojené s potravinami od výroby přes skladování, distribuci a prodej. SZPI má právo kontrolovat obchody, nikoli však restaurace. Bendl také hovoří o snížení administrativy pro potravináře a posílení ochrany spotřebitele. Ministerstvo zdravotnictví považuje navrhovanou právní úpravu za nesystémovou a nelogickou, která zavádí duplicity v dozoru nad dodržováním hygienických zásad, ztěžuje pozici podnikatelům ve stravování a rozděluje ustálené kompetence mezi tři různé orgány.
„Hlavně však tato novela převádí jednu z epidemiologicky nejrizikovějších oblastí, v níž je nutné hodnotit zdravotní riziko i zdravotní stav personálu, z rukou zdravotníků do rukou nezdravotnicky vzdělaných inspektorů,“ uvedla mluvčí rezortu zdravotnictví Viktorie Plívová. Podle ministra zemědělství Bendla je tak teď na vládě, aby vzniklou situaci vyřešila.
Sankce za chyby by měly být vyšší
Reakce na nedávné kauzy typu koňského masa místo hovězího přiměly rezort zemědělství vestavět do návrhu novely zákona o potravinách i zvýšení horní hranice sankcí za nedodržení požadavků na jakost, za nesprávné podmínky uchování a chybné označování potravinářských výrobků. Nejvyšší hranice pokuty teď činí tři miliony korun. Šéf rezortu Bendl ale požaduje deset milionů. Maximální pokuta za nedodržení požadavků na bezpečnost potravin včetně uvádění spotřebitele v omyl zůstává i v novele stejná, a to padesát milionů korun.
