Nejasno kolem pokutování elektráren za plýtvání trvá

Od ledna měli provozovatelé hnědouhelných elektráren s nízkou účinností výroby platit pokuty. Ministerstvo průmyslu a obchodu ale nevydalo příslušnou vyhlášku, která stanoví hranici minimální účinnosti elektrárny a sazbu pokuty, takzvaného malusu. „Zjistili jsme, že znění zákona o hospodaření s energií nám nedovolí vyhlášku vydat. Navrhujeme proto ve spolupráci s poslanci novelu zákona. Vyhlášku vydáme ve druhém čtvrtletí. Platit by měla od července,“ řekl ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek.

Hranici minimální tolerované účinnosti stanoví ministerstvo pro všechny elektrárny stejnou. Konkrétní číslo však zatím uvést nechce. Pro představu staré elektrárny ČEZ dosahovaly před modernizací účinnosti až 34 procent. Po modernizaci se zvedla k 38 procentům.

Otálení ministerstva s vydáním vyhlášky kritizovala řada energetiků. Na její přípravu totiž mělo dva roky. Spolumajitel Severní energetické, která od ČEZ koupila elektrárnu Chvaletice, Jan Dienstl si loni postěžoval, že kvůli nejistotě ohledně pokut banky jeho firmě zdražily úvěrové financování elektrárny.

Opatření, které má vést ke snížení výroby v nízkoúčinných elektrárnách, a tedy i k poklesu spotřeby hnědého uhlí, podle odhadů ministerstva postihne desítky výroben elektřiny. Pokuta se nebude vztahovat na teplárny, které dosahují vysoké účinnosti díky využití odpadního tepla z výroby elektřiny.

Čtěte rozhovor s hlavním ekonomem Mezinárodní agentury pro energii:

Sazbu pokuty stanoví nařízením vláda. Celková výše platby za nízkoúčinnou výrobu se bude odvíjet od množství elektřiny, kterou elektrárna nevyrobí v režimu kombinované výroby elektřiny a tepla.

Ministr Mládek uvedl, že jeho úřad na vyhlášce pracoval dva roky. Až loni po konzultaci s odborníky však přišel na to, že se zákon o hospodaření s energií musí změnit. Příslušný pozměňovací návrh už předložil poslanec za ČSSD Jan Urban. V tomto návrhu argumentuje tím, že znění zákona by umožnilo výrobcům se z placení pokuty vykroutit. Stačilo by, aby si v areálu postavili skleník, který by vytápěli z tepla pro výrobu elektřiny.

Ministerstvo se také bálo, že kdyby vydalo vyhlášku a nařízení vlády podle stávajícího zákona, energetické firmy jejich platnost napadnou. Při jednáních úředníků s energetiky se prý tímto záměrem netajil Energetický a průmyslový holding, kterému mimo jiné patří elektrárna Opatovice.

Energetické firmy budou podle novely zákona data posílat čtvrtletně Operátorovi trhu s energiemi. Tomu budou platit také pokuty za nedodržení minimální účinnosti. Takto vybrané peníze se použijí na úhradu nákladů spojených s podporou elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla z hnědého uhlí.