Optimističtí jsou i někteří dodavatelé střešních systémů. Energetický regulační úřad (ERÚ) přitom srazil výkupní ceny elektřiny z fotovoltaických zdrojů v prvním pololetí příštího roku o 46 procent u nejmenších zdrojů do pěti kilowattů a o 55 procent u instalací s výkonem od pěti do třiceti kilowattů. Zelené bonusy spadly o padesát a šedesát procent. Ve druhé půlce roku podpora ještě dál klesne.
Hlavní motivací pro pořízení vlastní solární elektrárny nebude zisk z prodeje vyrobené elektřiny, ale spíše snížení nákladů na elektřinu díky vlastnímu zásobování. Kvůli snížení podpory pro prodej vyrobené elektřiny se návratnost investice při prodeji veškeré vyrobené elektřiny posunula u malých instalací k hranici dvaceti let.
Zástupci fotovoltaického průmyslu vyčítají ERÚ, že výpočet podpory založil na nereálných předpokladech. „Jak z analýzy ČVUT, hlavního konzultanta ERÚ, tak z výpočtů naší asociace a dalších odborníků vyplývá, že pro zachování tržně zajímavé návratnosti by měly být výkupní ceny vyšší zhruba o korunu na kilowatthodinu,“ vysvětluje Miloš Cihelka z fotovoltaické asociace Czepho.
Pokud se ale do kalkulace návratnosti investice započítá vlastní spotřeba, začnou střešní elektrárny vycházet podstatně výhodněji. „U instalace o výkonu pěti kilowattů při pořizovací ceně 44 tisíc korun za kilowatt by se domácnosti investice bez vlastní spotřeby vrátila až za 17,5 roku. Pokud by domácnost spotřebovala třicet procent vyrobené energie, klesne doba návratnosti na deset let,“ říká Marek Bělohoubek, obchodní ředitel společnosti FVK Global.
Výpočet platí při koncové ceně elektřiny pro domácnosti čtyři koruny za kilowatthodinu. Pokud by domácnost spotřebovala osmdesát procent vyrobeného proudu, bude návratnost šestiletá až osmiletá. Životnost panelů je přitom dvacet let.
Zástupci fotovoltaického byznysu se shodují, že střešní instalace si na sebe díky rostoucí koncové ceně elektřiny vydělají vždy, pokud se elektřina spotřebuje přímo na místě.
