Pokud jde o úlevy na poplatcích za znečištění, rozhodnutí poslanců už kritizovaly ekologické organizace Hnutí Duha, Arnika a Greenpeace. Kritici poplatků naopak poukazují na to, že zatěžují průmysl.
Podle původního návrhu kabinetu se měly poplatky za znečištění mezi léty 2017 a 2021 postupně zvyšovat až na 3,5násobek současné sazby. Pak se měly z roku na rok zvednout na dvojnásobek. Poslanci ale navzdory nesouhlasu ministra životního prostředí Tomáše Chalupy (ODS) přijali návrh jeho stranického kolegy Jana Bureše, který ustanovení radikálně změnil.
S koncem roku 2015 by tak firmy neměly platit za vypouštění oxidu siřičitého, oxidů dusíku a těkavých organických látek. Za tuhé znečišťující látky by měly společnosti platit do konce roku 2021.
Vojtěch Kotecký z Hnutí Duha poukázal na to, že poslanci chtějí odpustit poplatky největším viníkům smogu, například hutím a uhelným elektrárnám. Stát tak přijde ročně o půl miliardy korun. „Je to nehoráznost. A lidé na Ostravsku, kteří trpí zdravotními obtížemi kvůli špinavému vzduchu, patrně budou volit ostřejší slova,“ uvedl v tiskové zprávě.
Už vládní podoba zákona zužuje zpoplatnění dvou desítek látek na čtyři. Chalupa se postavil hlavně proti návrhu hospodářského výboru, který chtěl úplně zrušit platby již s rokem 2015. „Pokud mám zmínit látku, u které považuji za důležité, aby zůstala zachována poplatková povinnost, pak jsou to tuhé znečišťující látky,“ řekl.
Zcela spokojení nejsou s návrhem zákona ale ani provozovatelé tepláren. „Přijatý model poplatků chápeme jako mezní kompromis v době, kdy teplárenství čekají masivní investice do modernizace a snižování emisí, zatímco provozovatelé individuálního vytápění nemusí pro zlepšení ovzduší dělat nic,“ sdělil ředitel výkonného pracoviště Teplárenského sdružení České republiky Martin Hájek.
Kritici poplatků se odvolávají mimo jiné na záměr EU snížit objem emisních povolenek, které by podražily. Evropská směrnice o průmyslovém znečištění by navíc zavedla povinnost užívat nejlepší dostupné technologie. Týdeník Ekonom minulý týden psal o nové uhlíkové dani, kterou připravuje ministerstvo financí. Zdražila by prý uhlí pro domácnosti a malé firmy zhruba o polovinu.
Pokud jde o nyní diskutovaný zákon o ochraně ovzduší, ministerstvo životního prostředí nakonec ustoupilo od záměru vložit do něj pravomoc pro úředníky kontrolovat přímo v domácnostech, čím lidé topí. Poslanci místo toho schválili návrh skupiny poslanců v čele s Chalupou, který zavádí povinné revize kotlů na tuhá paliva. Lidé budou předkládat na vyžádání obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností doklad potvrzující, že kotel je instalován, provozován a udržován v souladu s pokyny výrobce a zákonem.
Norma předpokládá i možnost vymezit nízkoemisní zónu ve znečištěných městech, lázních a obcích v chráněných územích. Chalupa uvedl, že by mohly být zavedeny v osmi až devíti z 16 největších měst Moravskoslezského kraje, jehož ovzduší patří k nejvíce znečištěným v Evropě. Norma počítá také s kompenzačními opatřeními, kdy firma bude muset při zavádění nových provozů odstavit staré tak, aby se na daném území emise nezvýšily.
