Řecko začalo výrazně rozvíjet solární energetiku až loni ve spolupráci s Německem a Atény dokonce předložily plán stát se v tomto oboru evropskou mocností. Minulý rok se instalovaný výkon fotovoltaických panelů zvýšil trojnásobně na 580 megawattů, což jsou ovšem stále asi jen dvě setiny celkových kapacit produkce elektřiny v Řecku.
Cílem Řecka, kde svítí slunce po většinu roku, je dosáhnout do roku 2014 výkonu 1500 megawattů. To bude stále méně než nynějších téměř 2000 megawattů, které nyní fungují v České republice.
„V dnešní obtížné ekonomické situaci je nezbytné zajistit životaschopnost mechanismu financování na provoz již instalovaných jednotek a rozvoj nových,“ uvedlo ministerstvo energetiky podle agentury Reuters. Řecko musí od předloňského roku kvůli dluhové krizi razantně snižovat vládní výdaje a prudce zvyšovat daňovou zátěž obyvatelstva; věřitelé přitom požadují pokračování úspor i v rámci chystaného druhého záchranného balíku.
Atény přitahují investory do odvětví obnovitelných energetických zdrojů dvacetiletými kontrakty za vysoké garantované ceny. Od února se ale stanovená výkupní cena elektřiny ze solárních instalací s výkonem nad 100 kilowattů snižuje o 12,5 procenta na 292 eur za megawatthodinu a poté bude postupně klesat každý půlrok až na zhruba 203 eur v srpnu 2014.
Španělsko minulý týden oznámilo ukončení veškerých subvencí pro nové kapacity obnovitelných zdrojů, aby mohlo letos snížit rozpočtový deficit téměř na polovinu a uniknout hrozbě dluhové krize. Madrid chce výrazně zpomalit zadlužování distributorů elektřiny, jejichž celkový dluh na konci loňského roku dosáhl 24 miliard eur.
Španělsko nepřenáší vysoké ceny obnovitelných zdrojů neschopných samostatné konkurence přímo na spotřebitele, ale nutí distributory, aby rozdíl mezi výkupními a maloobchodními cenami vedly jako dluh krytý vládou. Vláda by teoreticky měla postupně zvyšovat ceny elektřiny pro konečné spotřebitele, kvůli sociálním ohledům to ale většinou odkládá, takže dluh distribučních firem prudce roste.
