Větrníky se na výrobě elektřiny v Dánsku loni podílely přesně ze 39,1 procenta a za poslední dekádu se více než zdvojnásobil: v roce 2004 činil jen 18,8 procenta. V lednu 2014 však tento podíl vyskočil až na rekordních 61 procent.
„Dále plánujeme výstavbu a umisťování dalších větrných turbín,“ prohlásil podle dánské agentury Ritzau ministr Rasmus Helveg Petersen. Podle ministra je tak Dánsko na cestě k dodržení svých závazků týkajících se roku 2020, podle kterých by polovina veškeré spotřebované energie měla být vyráběna z obnovitelných zdrojů. Petersen je přitom v odhadech ještě odvážnější a předpokládá, že by tento podíl mohl v roce 2020 činit až 71 procent, půjde-li vše tak, jak má.
Vysoká produkce energie z větru ovšem láme hlavu tamním energetikům. Podle Danish Energy, tamní organizace zastřešující energetické společnosti, by mohlo dojít k deflaci cen energie: energetici by mohli náklady na „zbavení se“ přebytečné elektřiny jednoduše mohli přenést na zákazníka.
Devět z deseti větrníků na světě je umístěno v Dánsku
Dánsko se zároveň stalo hlavním světovým producentem větrných elektráren. Jak upozornil server ThinkProgress.org, v Dánsku mají své sídlo největší výrobci větrníků na světě: společnosti Vestas, která vyrobila zatím nejsilnější větrník na světě, či Siemens Wind Power. Devět z deseti pobřežních větrných turbín, které se na světě instalují, jsou v Dánsku.
Jak uvedl EurActiv.com, například ve Velké Británii měla větrná energie podíl na tamním energetickém mixu 9,3 procenta. Podle nejnovějších statistik Fraunhoferského institutu pak činil podíl výroby větrné energie v Německu 10,1 procenta (51,4TWh).
