Staré i nové bloky v Dukovanech mohou běžet paralelně. Hrozí ale nedostatek vody, zaznělo na konferenci

NSS zrušil na základě kasačních stížností EDU II a KHNP předběžné opatření, které zakazovalo podepsat smlouvu na stavbu nových bloků v Dukovanech.

NSS zrušil na základě kasačních stížností EDU II a KHNP předběžné opatření, které zakazovalo podepsat smlouvu na stavbu nových bloků v Dukovanech. Zdroj: Profimedia.cz

Sandra Sýkorová

Výstavba nových jaderných bloků v Dukovanech dostává konkrétní obrysy. Po právních sporech podepsala česká společnost EDU II smlouvu s jihokorejskou firmou KHNP. Odborníci však upozorňují, že vedle náběhu nového bloku je možné udržet v provozu i bloky stávající. Důležité je nejen prodlužování životnosti reaktorů, ale i zapojení českého průmyslu do výstavby. Na konferenci Institutu pro veřejnou diskusi s názvem Nové trendy v jaderné energetice (Život po „šedesátce“), která proběhla 4. června v Řeži, diskutovali zástupci ČEZ, ÚJV Řež i KPMG o klíčových výzvách a příležitostech české jaderné budoucnosti.

Jedním z hlavních témat byl souběh provozu starých a nových bloků. Původně se počítalo s tím, že se starší bloky budou postupně odstavovat a nahradí je nové. Nyní se ale ukazuje, že podle provedených studií dostatku vody by mohl být možný souběh minimálně jednoho nového bloku o výkonu 1200 MW se stávajícími, přičemž rozhodující bude průběh výstavby a následné technologické kroky. To by mohlo udržet i nižší ceny elektřiny, protože financování nových jaderných bloků bude výrazně dražší. 

Životnost starších bloků je prodlužována na 60 let, což odpovídá současnému evropskému standardu. Klíčovým faktorem je stav tlakové nádoby reaktoru – nejdůležitějšího komponentu z hlediska bezpečnosti a provozuschopnosti. Pokud nefunguje, zavře se celá elektrárna. 

Největší veřejná zakázka v historii a role českých firem

Podpis smlouvy s jihokorejskou KHNP následoval po rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, který zrušil dřívější zákaz ze strany brněnského krajského soudu. Zakázka na dva nové bloky má hodnotu 407 miliard korun, čímž se stává největší veřejnou investicí v historii České republiky. Francouzská EdF se ovšem s výsledkem tendru nesmířila a její žaloba proti rozhodnutí antimonopolního úřadu má být projednána 25. června. Vítězná nabídka platí pouze do konce měsíce, což situaci činí časově napjatou.

„Nařízené je jednání ve věci, tedy projednání samotné žaloby. Zda soud vynese rozhodnutí, zatím nelze předjímat. Předvolání stranám byla odeslána v pondělí odpoledne,“ uvedla zastupující tisková mluvčí soudu Martina Charvátová.

Vedle právních sporů je pozornost soustředěna i na zapojení českého průmyslu. Cílem je dosáhnout až 60procentního podílu českých firem na výstavbě, i když realita zatím zaostává a české firmy musejí přesvědčit svou konkurenceschopností. „Děláme dnes asi desetinu toho, co jsme pro jadernou energetiku dělali v 80. letech. Pokud ale máme co nabídnout, Korejci nás nevynechají,“ zaznělo na konferenci. 

Budoucnost: diverzita a lidský kapitál

Jaderná energetika se v budoucnu neobejde bez digitalizace, umělé inteligence a bez silnějšího důrazu na diverzitu. Odborníci upozorňují na nutnost motivovat více mladých lidí – zejména žen – ke studiu technických oborů. Přestože poptávka po odbornících poroste, současní absolventi mají často přehnané očekávání ohledně platu nebo náplně práce. Technické obory musejí být atraktivní nejen profesně, ale i společensky.

Na rozdíl od některých jiných zemí má Česká republika stabilní a silnou veřejnou podporu jaderné energetiky. Podle dostupných údajů podporuje provoz jaderných elektráren až 77 procent populace – nejvíce v celé EU. „Možná je to dané industriální historií, možná tím, že to lidé vnímají jako naši věc – něco, co tady funguje a co není potřeba měnit,“ zaznělo na konferenci.