„Největší investice do dopravní cesty na území Česka by přinesla zakázky tuzemskému stavebnictví, vyvolala růst poptávky po strojírenských zařízeních a konstrukcích a změnila poměr mezi poptávkou po práci a počtem volných pracovních míst. Raketově by vystřelila atraktivita regionu a pozitivní injekci by postupně dostala i konkurenceschopnost českého strojírenství,“ uvedl prezident NSK Jan Světlík.
Evropa peníze našla
Výstavba 380 kilometrů dlouhého plavebního kanálu by přišla na zhruba 400 miliard korun. „Jsme si vědomi, že se musí vyjednat financování projektu a shoda spolupracujících států, kterých se kanál týká, ale západní Evropa v minulosti podobné zadání vyřešila a mnohé evropské průplavy přinesly dotčeným zemím nemalý prospěch - ekonomický a také v oblasti životního prostředí,“ uvedl Ladislav Mravec, generální manažer klastru.
Podle NSK, jehož členské firmy z velké části sídlí v moravskoslezském regionu, by měla vláda co nejdříve vypsat soutěž na studii proveditelnosti, která bez předsudků a s odbornou garancí posoudí výhodnost průplavu, případně vyvrátí mýty, které projekt opřádají, a vrátí jej do systému transevropské dopravní sítě TEN-T.
„Ministerstvo dopravy předpokládá, že soutěž na studii proveditelnosti vodního koridoru Dunaj - Odra - Labe bude vypsána do konce roku 2014. Náklady na zpracování této studie předpokládáme nižší než bylo navrhovaných 25 milionů korun bez DPH. Chceme maximálně využít výsledky dílčích studií, které už resort k tomuto projektu v minulosti zpracoval,“ řekl na dotaz E15.cz mluvčí misterstva dopravy Tomáš Neřold.
Zastánci i odpůrci
Dlouhodobým zastáncem stavby průplavu je prezident Miloš Zeman. Toho určitě potěšilo, že se s ním ministr Antonín Prachař nakonec dohodl, že bude urychleně zpracována studie proveditelnosti kanálu Dunaj - Odra - Labe. S tím ještě letos v březnu Prachař nesouhlasil, ale změnil názor.
Stavba má i řadu odpůrců. Například podle komise Akademie věd ČR pro životní prostředí projekt nyní nemá ekonomické, sociální ani ekologické zdůvodnění a opodstatnění.
Projekt počítá s pokračováním splavnění Labe prostřednictvím jezu v Děčíně a prohrábkami řeky na německé straně. Dunaj s Odrou by se mohl propojit prostřednictvím splavnění řek Moravy a Bečvy. Západ republiky by se na severojižní cestu napojil prodloužením vodního koridoru z Přerova do Pardubic, kde by se napojil na Labe.
Kanál na sto let staré mapě (černě existující vodní cesty, červeně možné varianty kanálů)|Kanál na sto let staré mapě (černě existující vodní cesty, červeně možné varianty kanálů)