Ázerbájdžán nabízí Česku víc než ropu. V ruce držíme i protiruskou kartu, popisuje vlivný náměstek z Baku
- Kavkazská země se stala klíčovým dodavatelem ropy do Česka a její význam pro naši energetickou bezpečnost dál prudce roste.
- Plánovaný energetický koridor od Kaspického moře má do Evropy přivést čistou elektřinu a zcela se přitom vyhnout Rusku.
- Vlivný náměstek Orchan Zejnalov láká české firmy k účasti na obřích projektech i k budování civilního jaderného programu.
Nebývale exponovaná sestava hostů navštívila před několika dny v centru Prahy oslavu Dne nezávislosti Ázerbájdžánu. Mezi gratulanty nechyběli český premiér Andrej Babiš (ANO) ani předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD). Není divu, že si čeští politici ázerbájdžánské protějšky předcházejí, význam Baku pro Česko v posledních měsících významně posílil.
Z ázerbájdžánských nalezišť pochází zhruba 40 procent ropných dodávek do Česka, čímž se z kavkazské země stal náš největší dovozce této komodity. Vyjednávají se i dodávky zemního plynu a celkové posílení obchodních vazeb v oblasti energetiky a průmyslu, ať už jde o jadernou energetiku či budování nových přenosových koridorů a obchodní propojení Evropy se státy střední Asie. To vše v době válek na Ukrajině a v Íránu, které destabilizují energetické dodavatelské řetězce, a je nutné hledat nová řešení.
Zákulisí a budoucí obchodní a diplomatické manévry na trase Praha–Baku v exkluzivním setkání s e15 vykreslil vlivný náměstek ministra energetiky Orchan Zejnalov, který v Česku vystoupil na akci Globsec Forum.
„Pracujeme s našimi kolegy z českého ministerstva průmyslu a obchodu na tom, jak rozšířit spolupráci v oblasti dodávek plynu, elektřiny, ale také na propojení českých a ázerbájdžánských firem,“ tvrdil Zejnalov. Podle něj jsou vztahy mezi Prahou a Baku na vzestupu, což podle ázerbájdžánské strany potvrdila i nedávná návštěva premiéra Babiše v Ázerbájdžánu.
„Česká republika je důležitou zemí sama o sobě, ale také významnou tranzitní zemí směrem do Rakouska a Německa, kam jsme již zahájili dodávky plynu,“ popsal Zejnalov.
Zelený koridor
Zdaleka už nejde jen o vývoz fosilních paliv, na co Ázerbájdžán obchodně, ekonomicky a strategicky sází. Země připravuje rozsáhlé obchodní, dopravní a energetické koridory, má ambici stát se hlavním logistickým uzlem mezi Evropou, střední Asií, Tureckem a Čínou. V Baku se na to dívají jako na přechod od role exportéra ropy a plynu k pozici tranzitního hubu pro zboží, energii, data i infrastrukturu.
Náměstek Zejnalov zmínil koridor pro vedení elektřiny od Kaspického moře přes Černé moře až do Evropy (takzvaný Caspian Sea–Black Sea–Europe Green Energy Corridor). Elektřina se má vyrábět z obnovitelných zdrojů v Ázerbájdžánu (zejména z větrných elektráren v Kaspickém moři, později i ze solárních a větrných parků v Kazachstánu a Uzbekistánu), trasa by se tak vyhnula Rusku.
„Studie proveditelnosti bude dokončena během několika měsíců. Očekáváme, že finální investiční rozhodnutí padne v roce 2028 a první propojení o výkonu 1,3 gigawattu začne fungovat od roku 2032,“ popsal dále. Projekt má podle něj postupně vyrůst až na kapacitu čtyř gigawattů. „První propojení plánujeme na rok 2032, druhé na rok 2036 a třetí na rok 2040. Celkem by tak do Evropy mohly proudit čtyři gigawatty elektřiny,“ dodal.
Právě zde vidí Baku jeden z budoucích zdrojů levnější energie pro evropský průmysl. „Když porovnáte ceny elektřiny v některých zemích střední a východní Evropy s cenami v Ázerbájdžánu nebo ve střední Asii, rozdíl je obrovský,“ konstatoval Zejnalov. Podle něj by levnější energie mohla pomoci evropské konkurenceschopnosti. „Tato dostupnější elektřina může pozitivně ovlivnit ceny energií pro spotřebitele i firmy v Evropě,“ nastínil.
Součástí infrastruktury nebude pouze přenos elektřiny. „Paralelně s elektrickým vedením povede také optický datový kabel. Po roce 2035 počítáme i s možností přepravy vodíku,“ popsal další plány Ázerů.
Česká velmoc
Orchan Zejnalov opakovaně zdůraznil, že do projektů by se mohly zapojit i české společnosti. „Vidíme dobrý potenciál pro české firmy a české investory. České společnosti mohou být součástí těchto projektů a Česká republika může být také odběratelem této energie,“ uvedl.
Podle něj již funguje společná česko-ázerbájdžánská pracovní skupina pro energetiku a obě strany vedou intenzivní dialog o konkrétních projektech. Novou oblastí spolupráce by mohla být také jaderná energetika. Ázerbájdžán totiž zahájil přípravy civilního jaderného programu.
„Podepsali jsme memorandum s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii a analyzujeme podmínky pro rozvoj civilní jaderné energetiky. Česká republika má v této oblasti obrovské zkušenosti a prostor pro spolupráci je značný,“ popsal Zejnalov.
Karta proti Rusku
V době, kdy Evropa hledá alternativy k ruským dodávkám, zdůrazňuje Ázerbájdžán geopolitickou výhodu svých surovin. „Ázerbájdžánský plyn je ázerbájdžánský plyn a ázerbájdžánská ropa je ázerbájdžánská ropa. Nejsme závislí na jiných zdrojích ani na jiné infrastruktuře,“ uvedl náměstek.
Podle něj evropské země oceňují, že dodávky přicházejí mimo sankcionovaná území. „Je to energie ze spolehlivého zdroje a z nesankcionované geografické oblasti. To je pro naše evropské partnery důležitý bonus,“ popsal. Současně však varoval, že bez nových investic nebude možné evropskou energetickou bezpečnost dále posilovat.
„Pokud chceme rozšiřovat Jižní plynový koridor a dodávat další objemy plynu, musíme investovat. Když budeme jednat dnes, výsledky přijdou za několik let. Čím déle budeme čekat, tím obtížnější bude řešit budoucí nedostatek energie v Evropě,“ uzavřel Zejnalov.
