Strojaři jsou jedním ze stavitelů letounu, u jeho zrodu stály i firmy La Composite a Jihlavan Airplanes. Na projektu se podíleli i autoři 130 diplomových a několika disertačních prací na ČVUT.
Letoun je 7,2 metrů dlouhý, podobné je i jeho rozpětí křídel. Stroj zatím není dostatečně letově prověřený, ale podle svých tvůrců by měl dosáhnout rychlosti až 200 km za hodinu. Nyní ho čeká série zkoušek. V následujících třech až čtyřech letech se uvidí, jestli je možné přejít k sériové výrobě. „Zatím se opravdu jedná o experiment se vším všudy,“ uvedl vedoucí Ústavu letadlové techniky Robert Theiner.
„Při výrobě jsou použité materiály, které v letectví nikdy použité nebyly,“ uvedla Marta Špačková, mediální zástupkyně Fakulty strojní ČVUT, pod kterou Ústav letadlové techniky spadá.
Stroj pro běžné piloty
Jedná se o první letoun v kategorii ultralight s vlastnostmi proudového letadla, který bude moci pilotovat běžný sportovní pilot. „Každý, kdo má průkaz na sportovní letadlo, může létat i s tímto letounem,“ dodal generální ředitel Jihlavan Airplanes Radek Filip.
Podle Špačkové je UL 39 Albi první české letadlo vyrobené z prepregů autoklávovou technologií. „Prepregy jsou fólie s lepidlem, které tlakem po zahřátí prostoupí tkaninou. Pak se materiál vkládá do autoklávu, kde se vytlačí všechny bublinky a vše se rovnoměrně prolne. Velmi zjednodušeně řečeno je letadlo vypečené v peci jako 25 metrů dlouhá bábovka,“ uvedla.
Žádná konkurence
Letoun s dmychadlovým pohonem nemá podle ní na světovém trhu lehkých sportovních letadel konkurenci. „Poskytuje potenciál pro dosažení vyšších výkonů, vyšší bezpečnosti provozu a udržitelného rozvoje v oblasti sportovního a turistického letectví,“ dodala.
Lehký letoun může najít uplatnění ve vojenském letectví. „Ztížená identifikace UL 39 Albi spočívá v tom, že vrtule je schována uvnitř letounu, a tak nemůže radar zachytit její odraz ani tepelnou stopu,“ řekl Theiner.
