Objem ropy a zemního plynu v nově objevených nalezištích loni klesl na nejnižší úroveň od 40. let minulého století. Propad cen surovin přiměl ropné firmy k prudkému omezení investic do průzkumu, uvedla norská poradenská společnost Rystad Energy.
Celkový objem nově nalezených zdrojů uhlovodíků činil loni zhruba šest miliard barelů energetického ekvivalentu ropy. Nová podmořská naleziště, která se v posledních desetiletích podílela na nových objevech většinou, měla jen 2,3 miliardy barelů. To je podle Rystad 90 procent pod úrovní roku 2010. Počet průzkumných vrtů se snížil o čtyřicet procent proti roku 2014.
Podíl nově objevených zásob tak loni na celkovém objemu rezerv ropných firem klesl na deset procent ze třicet procent z roku 2013. Znamená to, že sektor bude mít problémy nahrazovat vyčerpávaná ložiska novými zdroji, což vede k odhadům, že do konce desetiletí klesne na světovém trhu úroveň nabídky pod velikost poptávky. V minulých letech přitom na trhu s ropou nastal vysoký přebytek nabídky, který srážel ceny dolů.
Údaje Rystad ale nezapočítávají břidlicové zdroje v Severní Americe. Ty přitom byly hlavním motorem růstu světové produkce v minulých letech, připomíná agentura Reuters.
Šéf saúdskoarabské státní ropné společnosti Aramco Amín Násir na fóru ve švýcarském Davosu řekl, že k uspokojení rostoucí poptávky po ropě bude ve světě během příštích pětadvacet let zapotřebí investovat do nových těžebních kapacit 25 bilionů dolarů. Upozornil také, že nedostatek investic by mohl způsobit prudký nárůst cen ropy a negativně ovlivnit světovou ekonomiku.
Znepokojení kvůli nedostatku investic do těžby ropy vyjádřil o víkendu také generální ředitel Mezinárodní agentury pro energii Fatih Birol. Ten už v listopadu předpověděl, že investice do těžby ropy se letos pravděpodobně opět sníží, a poprvé v historii ropného průmyslu tak zaznamenají tři roky poklesu za sebou.
