Trump naplňuje noční můru Němců. Automobilky zasáhnou tvrdá cla
Americký prezident Donald Trump v sobotu uvalí 25procentní cla na dovoz z Kanady a Mexika a desetiprocentní clo na dovoz z Číny, oznámila v pátek mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová. Cla by měla být uvržena i na Evropskou unii, k tomu ale zatím Bílý dům nevydal podrobnosti. Řadě společností, které vyrábí své produkty levněji například v Mexiku a pak je do USA dováží, se tak může obrátit stávající byznysmodel vzhůru nohama. Patří mezi ně i některé těžce zkoušené německé automobilky.
V Mexiku vyrábí například Audi, BMW nebo Volkswagen, činí tak ale i řada dalších jako Honda, General Motors, Ford či Toyota. Podle odhadu agentury pro hospodářský rozvoj Germany Trade & Invest se tam loni vyrobilo kolem čtyř milionů aut, většina z nich byla následně dovezena do USA.
Až dosud automobilky těžily ze zdejších nižších výrobních nákladů, 25procentní clo však s tímto modelem dost možná nadobro zamává. Například i proto, že náklady na pracovní sílu v Mexiku jsou oproti těm v USA jen zhruba pětinové.
„Tento krok je svým rozsahem poměrně dramatický. Věřím, že v následujících týdnech proběhnou namáhavá jednání, která situaci zmírní,“ okomentoval aktuální situaci pro magazín Automobilwoche Stefan Hecht, partner poradenské společnosti Advyce & Company.
Nové celní bariéry přicházejí – z pohledu automobilek – v nešťastnou dobu. Jejich prodeje na největším světovém trhu s automobily v Číně často stagnují nebo klesají, řada výrobců si tak slibovala vykompenzování tohoto poklesu právě na trzích v Severní Americe. „A právě Mexiko je důležitou částí americké strategie pro mnoho evropských velkovýrobců,“ dodává Hecht. Potíže však kvůli clům mohou mít také americké automobilky, které odebírají komponenty vyráběné v Mexiku či Kanadě.
VIDEO: Situace je vážná. Propustí se tisíce pracovníků v českém autoprůmyslu, říká Zdeněk Petzl v pořadu FLOW.

Jedním z důsledků nově zavedených cel patrně bude i stěhování výrobních závodů z Kanady a Mexika přímo do Spojených států. „Dá se předpokládat, že k přesunům evropských, mexických a kanadských závodů do USA skutečně bude muset dojít. Přinejmenším v budoucnu zahajované nové projekty budou daleko pravděpodobněji vznikat přímo v USA než v Latinské Americe,“ říká Hecht.
Částečným řešením může být pro automobilky přestěhování výrobních kapacit z Mexika do svých již existujících závodů v USA. Například Volkswagen dlouhodobě provozuje továrnu v americkém městě Chattanooga, BMW zase ve Spartanburgu, Mercedes v Tuscaloose.
GALERIE: Nejprodávanější elektromobily koncernu Volkswagen za rok 2024
Jak vysoká cla dosud využívaly USA?
Předchozí americký prezident Joe Biden v roce 2024 uvalil stoprocentní cla na dovoz elektromobilů z Číny. Čínské vozy ovšem v té době tvořily jen asi dvě procenta prodejů elektromobilů v USA, šlo tedy spíš o preventivní opatření. Zvýšení cel se dotklo také dalších odvětví: mikročipů, solárních článků, baterií, některých minerálů, zdravotnických produktů, výrobků z oceli a hliníku nebo stavebních jeřábů. V roce 2024 USA uplatňovaly na dovoz automobilů z EU clo ve výši 2,5 procenta.
Co znamenají cla v rámci mezinárodního obchodu?
Mezinárodní clo je povinný poplatek, který země uvaluje na zboží dovážené nebo vyvážené přes její hranice. Slouží jako nástroj obchodní politiky, jehož cílem může být ochrana domácího průmyslu před zahraniční konkurencí, generování příjmů pro státní rozpočet nebo vyjednávání lepších obchodních podmínek.
Clo se zpravidla vypočítává jako procento z hodnoty zboží (ad valorem) nebo na základě jeho množství (specifické clo). Výše cla se liší podle typu zboží a země původu, přičemž jeho zavedení nebo zvýšení může vést k odvetným opatřením a ovlivnit ceny i tok mezinárodního obchodu.