Zbrojní horečka sílí a bude dál stoupat. V Evropě vedou Polsko a Estonsko, v zámoří USA a Čína
Nové závody ve zbrojení, které v Evropě odstartoval vpád Ruska na Ukrajinu v únoru 2022, zrychlují tempo. Někteří evropští členové NATO výdaje na obranu zvýšili už krátce po ruské invazi. Tlak amerického prezidenta Donalda Trumpa zvednout armádní rozpočty až na pět procent HDP přiměje ke stejnému kroku další země.
Výrazně rozšířit a modernizovat například vojenské letectvo ale musejí podle odborníků i samy USA, které mají k pětiprocentní hranici poměrně daleko. Kromě Američanů v zámoří nejvíce zbrojí Číňané a Japonci.
Řecko trojnásobně překročí strop
Dlouhodobými premianty v plnění donedávna doporučovaného stropu obranných výdajů ve výši dvou procent HDP jsou v Evropě Řecko a pobaltské státy. V posledních letech je předbíhá Polsko. Atény však nemíní zůstat za Varšavou pozadu a probojovávají se mezi přední „závodníky“. Do jisté míry je to ale hra s čísly.
V polovině prosince řeckým parlamentem schválený státní rozpočet na tento rok počítá s nárůstem peněz pro armádu z 3,5 miliardy eur na 6,1 miliardy, tedy z 88 miliard korun na 152 miliard. Z loňských více než tří procent svého HDP se tak země blíží k šesti procentům a skoro trojnásobně tak překročí dvouprocentní limit NATO. Plánuje nakoupit protivzdušné systémy, bojové letouny a lodě. Největší hrozbu podle řeckého ministra obrany Nikose Dendiase představuje regionální rival Turecko, které posiluje vojsko několikanásobně většími injekcemi.
Pokud bychom se ale drželi finančního vyjádření, bylo by na tom už loni lépe Česko a řada dalších států. Rozpočet českého ministerstva obrany činil přes 164 miliard korun, z čehož využilo 159 miliard. Podle propočtů rezortu to bylo 1,99 procenta českého HDP.
Loňskou tabulku se 4,1 procenta HDP na obranu jasně vedlo Polsko, následovalo Estonsko s více než 3,4 procenta HDP. Spojené státy skončily těsně za pobaltskou zemí.
Jenže americký HDP je s polským či estonským nesrovnatelný. „Celkově Evropská unie loni vynaložila na obranu asi 330 miliard eur, od napadení Ukrajiny Ruskem je to nárůst o třicet procent. Přesto jde pouze o třetinu toho, co v roce 2024 daly na obranu USA,“ zdůraznil výkonný ředitel Evropské obranné agentury Jiří Šedivý.
Na první příčku míří Polsko a Litva
Na první místo se dere Litva, která chce v letech 2026 až 2030 posílat armádě pět až šest procent HDP. Po lednovém jednání rady pro obranu státu to řekl litevský prezident Gitanas Nauséda. „Možnost ruské vojenské agrese je stále reálná, i když není nevyhnutelná,“ prohlásil. Litva loni vydala na obranu přes 2,8 procenta svého HDP, letos překročí tři procenta.
Až šestiprocentní cíl si vytkly i Estonsko a Lotyšsko. „Tento rok bude velmi nejasný a bouřlivý, bude rokem škrtů ve výdajích. Jedinou oblastí, kde se nesmí šetřit, je bezpečnost,“ uvedl lotyšský prezident Edgars Rinkevičs.
Rychlé tempo drží Polsko, jehož armáda letos dostane 4,7 procenta HDP. „Chceme odstrašit agresora a zároveň připravujeme naši zemi na útok nepřátel. Rovněž chceme chránit NATO a Evropskou unii,“ řekl zástupce náčelníka generálního štábu polské armády Stanislaw Czosnek.
Východní štít
Země vytváří na své východní hranici 800 kilometrů dlouhé opevnění tvořené plotem s ostnatým drátem, minovými poli, protitankovými zákopy a obřími železobetonovými bloky spojenými ocelovými lany. Bariéra s názvem Východní štít má stát deset miliard zlotých, asi 59 miliard korun. Další peníze poskytne EU a NATO. Opevnění už vzniká, je vidět například u zavřeného hraničního přechodu Polowce.
Kromě protizápadních postojů režimu Vladimira Putina jsou důvodem budování štítu podle Czosneka i „ruské neoimperiální aspirace a řízená migrace ze strany Ruska a Běloruska, jíž vydírají evropské země“. V době největšího tlaku zaznamenávala polská armáda až pět set pokusů o nelegální přechod státní hranice za den, nyní jich je kolem padesáti.
„Čas komfortu skončil, Evropa musí masivně zbrojit,“ vyzval koncem minulého měsíce v reakci na Trumpův požadavek pětiprocentních výdajů na obranu polský premiér Donald Tusk. Jeho země bude nyní půl roku řídit Radu EU, prioritou předsednictví je bezpečnost.
Německo i Česko se drží při zemi
Do závodu o nejvyšší obranné výdaje se naopak moc nehrne Německo, které hodlá zůstat na dosavadní dvouprocentní hranici svého HDP. Té poprvé dosáhlo loni. Bylo to však jen díky zvláštními zbrojnímu fondu o objemu 100 miliard eur, zhruba 2,5 bilionu korun. Fond vznikl po vypuknutí války na Ukrajině.
Česko plánuje přidat armádě jen mírně. Premiér Petr Fiala začne s koaličními partnery debatovat o navýšení rozpočtu ministerstva obrany pro rok 2026 na úroveň 2,1 až 2,2 procenta HDP. „Měli bychom mít určitou rezervu, abychom s jistotou dosáhli alespoň dvou procent HDP,“ míní předseda vlády.
Otázkou je, jak by k finančními plánu přistoupila po podzimních volbách nová vláda, pokud by ji sestavovalo hnutí ANO. Na druhé straně to byli poslanci opozičního uskupení, kteří pomohli Fialovu kabinetu uzákonit „dvouprocentní obranné minimum“.
Odborníci předpokládají, že NATO si velmi brzy stanoví nový cíl výdajů na ozbrojené síly ve výši tří až 3,5 procenta HDP. I proto že dvouprocentní závazek si odsouhlasilo před více než deseti lety.
USA a Japonsko se obávají Číny
Navzdory jasné dominanci USA v NATO zřejmě čeká nárůst armádních výdajů i Trumpovu administrativu. Předpokládá to například generálporučík amerického letectva ve výslužbě David Deptula. „V následujících letech bude pro NATO a USA dohromady největší bezpečnostní výzvou Rusko, ačkoliv čistě pro Spojené státy to bude Čína,“ míní bývalý stíhací pilot.
Vojenské schopnosti Číny se kvůli její snaze o dosažení globální převahy neustále zlepšují. „Mají plán a realizují ho. Dnes je letectvo USA nejstarší, nejmenší a nejméně připravené za celou svou 77letou historii, zatímco čínské je historicky největší a nejlépe připravené. To není kritika, to je fakt.“ varoval Deptula. Odhadl, že USA by trvalo deset let, než by stávající schopnosti čínských vzdušných sil dohnaly.
Čínská rozpínavost stále silněji zneklidňuje i Japonsko. V zemi už třetím rokem běží program, jehož cílem je do roku 2027 vynakládat na obranu dvě procenta HDP. To přináší největší japonské zbrojení od druhé světové války, investice jdou do nákupů nadzvukových letounů a řízených střel. Obavy Japonska vyvolává nejen rychlá vojenská modernizace Číny a její kroky vůči Tchaj-wanu, ale i vlna raketových startů ze Severní Koreje, která disponuje jadernými zbraněmi.
Na mínění donedávna výrazně pacifistické japonské veřejnosti má dopady i válka na Ukrajině. Odpor ke zvýšeným investicím do armády už nemá nadpoloviční většina Japonců.
Podle údajů Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru (SIPRI) za rok 2023 jasně vedou ve vojenských výdajích USA s 916 miliardami dolarů. Čína se s 296 miliardami umístila na druhém místě a Rusko se 109 miliardami skončilo třetí. První desítku, kam se zařadila Velká Británie, Německo, Ukrajina či Francie, uzavírá Japonsko s více než 50 miliardami dolarů. Čísla za minulý rok zveřejní SIPRI v dubnu.