Slovenská armáda se často ubírá jinou cestou než česká. V čem je napřed a kde pokulhává?

Slovenská armáda se často ubírá jinou cestou než česká. V něčem je napřed, jinde pozadu

Slovenská armáda se často ubírá jinou cestou než česká. V něčem je napřed, jinde pozadu Zdroj: Grafika e15

Slovensko i Česko vyzbrojí armádu americkými nadzvukovými letouny. Na snímku stroj F-35, které bude mít česká armáda 24.
Slovensko zavedlo profesionální armádu už pět let po osamostatnění, Česko zrušilo povinnou vojenskou službu a přešlo na plně profesionální sbor teprve od ledna 2005. 
Ministerstvo obrany zvažuje, zda přistoupí k modernizaci více než stovky pandurů, a dokoupí přibližně stejný počet nových strojů. Na snímku nová verze stroje Pandur EVO.
4 Fotogalerie
Pavel Otto

Společná cvičení i miliardové nákupy zbraní a techniky nebo stejné závazky vůči NATO, které nabírají skluz. Česká a slovenská armáda se v lecčems téměř do detailu shodují, což ale neznamená, že mezi nimi nejsou rozdíly. Jejich dlouhodobě nadstandardní vztahy zatím zásadně nenarušuje ani stále rozdílnější přístup české a slovenské vlády k Rusku.

Slováci například dlouho lavírovali nad otázkou, zda moderní nadzvukové letouny nakoupí v Evropě nebo v USA. Nakonec se rozhodli pro americké stroje, konkrétně si pořídí letouny F-16 Block 70/72. Česko nicméně loni získalo náskok, když vsadilo na nejmodernější americké F-35. V českých vzdušných silách nahradí švédské stíhačky Gripen, které donedávna střežily také slovenské nebe. 

Profesionalizace a vstup do NATO

Pružnější dokázalo být Slovensko už poměrně krátce po rozdělení federace v roce 1993, a to přesto že výchozí podmínky včetně závislosti na sovětské technice byly pro obě země stejné. Pět let po osamostatnění zavedli Slováci profesionální armádu. Česko zrušilo povinnou vojenskou službu a přešlo na plně profesionální sbor teprve od ledna 2005. 

Klíčovou událostí, jíž se odstřihli od minulosti, byl pro všechny někdejší členy Varšavské smlouvy vstup do NATO. V devadesátých letech to byl pro Česko jednoznačný cíl jeho zahraniční politiky, jehož dosáhlo v roce 1999. Slovensko do Severoatlantické aliance vstoupilo až o pět let později.

Slovensko zavedlo profesionální armádu už pět let po osamostatnění, Česko zrušilo povinnou vojenskou službu a přešlo na plně profesionální sbor teprve od ledna 2005. Slovensko zavedlo profesionální armádu už pět let po osamostatnění, Česko zrušilo povinnou vojenskou službu a přešlo na plně profesionální sbor teprve od ledna 2005.  | Major Jakub Šimíček, praporčík Jan Kalous

Velká zátěž staré ruské techniky

Hlavní pěchotní zbraní slovenských vojáků stále zůstává československá útočná puška vz. 58, která v minulosti bývala hlavní zbraní také českých vojáků. Ti už ale řadu let používají útočné pušky BREN a postupně přecházejí na jejich vylepšenou verzi BREN 2 z produkce České zbrojovky, součásti tuzemské Colt CZ Group. Podobnou cestou jdou i Slováci, tempo však nasadili výrazně pomalejší.

Nicméně v otázce obrněné techniky si obě země příliš nezadají. Velkým břemenem pro obě armády při budování těžkých mechanizovaných brigád, které žádá NATO, jsou především zastaralé tanky T-72 a bojová vozidla pěchoty BVP-1 a 2 vyráběná v sovětské licenci v bývalé ČSSR.

Česko teprve za současné vlády rozhodlo o nákupu moderních švédských pásových obrněnců CV90, stejné bude mít i Slovensko. Společný postup se vyplatí českému i slovenskému ministerstvu obrany, švédský výrobce jim poskytne množstevní slevu.     

Český rezort obrany ale zároveň už přes rok jedná s Německem o pořízení vyšších desítek technologicky nejvyspělejších tanků Leopard 2A8. Mezitím česká armáda získala starší typy leopardů 2A4.

Slováci teprve loni v létě oznámili, že plánují nakoupit až 104 hlavních bojových tanků. Bylo by logické, kdyby to byly také leopardy, které jsou v evropských ozbrojených silách nejrozšířenější. Navíc podobně jako Česko už Slovensko získalo obrněnce 2A4 jako kompenzaci za dodání třicítky bojových vozidel BVP-1 Ukrajině. Navzdory tomu slovenská média spekuluji také o jihokorejských tancích K2 Black Panther nebo o amerických M1A2 Abrams, které si vybralo Polsko.

Těžké brigády nabírají zpoždění

Přibližně o deset let později než Češi se Slováci začali zabývat otázkou kolových transportérů. V roce 2022 volba padla na vozidla BOV 8 × 8, která jsou postavena na finské platformě Patria AVM a vyrábí je zbrojovka Konštrukta – Defence v Dubnici nad Váhom. 

Česko už v minulé dekádě nakoupilo kolové obrněnce Pandur II. Vybavilo je ale izraelskými zbraňovými věžemi, které se ukázaly jako značně poruchové. Ministerstvo obrany nyní zvažuje, zda přistoupí k modernizaci více než stovky pandurů a dokoupí přibližně stejný počet nových strojů. Další možností je pořízení zhruba dvou stovek zbrusu nových vozidel, která potřebuje brigáda rychlého nasazení. Ve hře je více variant. Do finálního souboje se ale zřejmě dostanou pokročilé stroje Pandur EVO spolu s finskými obrněnci Patria AMV XP. Zastupují je nejsilnější a vzájemně si konkurující české zbrojařské skupiny CSG, která vyrábí pandury a STV zastupující v Česku finskou zbrojovku.   

Ministerstvo obrany zvažuje, zda přistoupí k modernizaci více než stovky pandurů, a dokoupí přibližně stejný počet nových strojů. Na snímku nová verze stroje Pandur EVO.Ministerstvo obrany zvažuje, zda přistoupí k modernizaci více než stovky pandurů, a dokoupí přibližně stejný počet nových strojů. Na snímku nová verze stroje Pandur EVO. | Tatra Defence Vehicles

Přestože při akvizicích postupují obě země často rozdílně, shodně zaostávají v aktuálně nejdůležitějším závazku vůči spojencům. Tím je výstavba zmíněných těžkých mechanizovaných brigád. Slib, že tato uskupení budou k dispozici NATO od ledna 2026, nesplní Praha ani Bratislava.

Společný nákup vozidel Tatra

Po nástupu Roberta Fica k moci se vztahy mezi českou a slovenskou vládou znatelně ochlazují. Česko například loni v březnu reagovalo na kroky slovenské diplomacie vůči Rusku a na neurčito odložilo dříve obvyklá společná jednání obou kabinetů.

Na armádní spolupráci se ale roztržka dosud nijak viditelně nepodepsala. Svědčí o tom obří rámcová smlouva na pořízení téměř 2200 terénních vozů Tatra za více než 31 miliard korun uzavřená koncem minulého srpna. Slovensko si hodlá pořídit 1307 těchto těžkých nákladních aut za 17,7 miliardy korun a Česko 872 vozidel za 13,3 miliardy korun. Kontrakt zajistí firma Tatra Defence Systems spadající pod CSG.

„Společná akvizice zvýší garanci dodání techniky a nabídne možnosti hlubší vojenské spolupráce se spojeneckou zemí,“ uvedlo slovenské ministerstvo obrany. Dodávky vozů se mají uskutečnit v letech 2025 až 2031.