Boží investice. Církev skupuje nájemní byty, rozvod se státem má ulehčit i pivovar nebo soláry
Římskokatolický farář Tomáš Holcner z Myslibořic na Třebíčsku, ve volném čase motorkář a strojník u dobrovolných hasičů, si nedávno udělal technický průkaz na bagr. Aby mohl zbourat místní faru. „Demolovat faru je zvláštní pocit,“ přiznává kněz. „Ale zase je to s tou vizí, že něco starého škaredého musí ustoupit něčemu novému a pěknému. To tak v životě chodí,“ zamýšlí se. Po zchátralé faře totiž postaví církev nový dům se šesti sociálními byty. Demolici zvládnou farníci částečně svépomocí a i s výstavbou vyjde projekt na 24 milionů korun. Většinu nákladů pokryje dotace.
„Někdo v tom vidí dům, šest bytů a zhodnocení majetku. Já v tom vidím něco úplně jiného – šest lidských příběhů, šest lidí, kteří jsou třeba v nějaké nezaviněné sociální nouzi, nemohou si dovolit svoje bydlení a hledají, kde budou bydlet,“ pokračuje Holcner, podle kterého je právě toto něco, co lidé dnes od církve očekávají. „Tak, svatá Anežko, přimlouvej se za nás, ať toto dílo zdárně zrealizujeme a dokončíme!“
Relativně malý myslibořický bytový projekt je jedním z mnoha záměrů, kterými se snaží kněží připravit na dobu, kdy stát přestane církvím vyplácet náhrady za nevydaný majetek. Z nových bytů v Myslibořicích, pro které nyní dělá novopečený bagrista místo, si zdejší farnost na mnoho peněz po nějakou dobu nepřijde, neboť podmínkou dotace je, že byty budou po dobu dvaceti let sloužit pouze k sociálnímu bydlení. To je ale téměř akorát do doby, než stát v roce 2042 dokončí vyplácení 59miliardových náhrad za majetek, který nelze vrátit. Tím se završí rozluka státu s církvemi, které již před více než deseti lety v restitucích získaly 56 procent majetku v hodnotě asi 75 miliard korun, který zabavili komunisté po roce 1948. Většinou šlo o pole a lesy.
VIDEO: Rozhovor s investorkou Martinou Špacírovou z Hartenberg Holding pro FLOW
Požehnaná Praha
S největší sumou peněz operuje nepřekvapivě pražské arcibiskupství, které buduje přes svoji platformu XPlace nájemní bytový fond. Praha ostatně slibuje, i přes snahu o zachování dostupného bydlení, největší výnos z nájmů i největší výběr mezi novými developerskými projekty. Ještě v roce 2023 mělo XPlace v nabídce 113 bytů, letos přibyly domy v Milovicích, Kolíně a v Praze na Smíchově v projektu Lihovar, celkem tak už provozuje 274 nájemních bytů.
Letos navíc pražské arcibiskupství oznámilo, že koupilo od developerské společnosti Finep 57 nájemních bytů v projektu U Šárky, další dva domy s 54 nájemními byty zase pro arcibiskupství postaví Penta Real Estate v nové pražské čtvrti Waltrovka. „O dalších projektech se teprve jedná,“ říká mluvčí pražského arcibiskupství Jiří Prinz s tím, že XPlace chce mít do roku 2030 minimálně 500 bytů. Kněží hodlají do pořízení bytů v Praze investovat několik miliard korun.
Církve se snažily využít útlumu na bytovém trhu v posledních letech, kdy se pro ně otevřela příležitost si vyjednat s developery, kterým se nedařilo byty kvůli drahým hypotékám prodávat jednotlivcům, lepší podmínky. Nájemní bydlení ale nemají v merku jen katolíci, kteří získají většinu náhrad, investují do něho i evangelíci a husité. „Do budoucna se církev stane jedním z hlavních hráčů na trhu s nájemním bydlením,“ domnívá se člen prezidia Asociace nájemního bydlení Daniel Bacík.
Byty po celé republice
Platí přitom, že zatímco velcí soukromí pronajímatelé sahají zejména po malých bytech, církev má zájem spíše o větší nájemní byty pro rodiny. „V posledních měsících jsme od developerů koupili jednu nemovitost se zhruba patnácti byty v Olomouci a ve vlastní režii stavíme bytový dům,“ přibližuje mluvčí olomouckého arcibiskupství Jiří Gračka. „Průběžně jednáme s developery o aktuální nabídce investic a sami vytipováváme pozemky, které by pro tento účel bylo vhodné pořídit,“ doplňuje mluvčí s tím, že arcibiskupství dnes provozuje kolem 250 nájemních bytů.
Další projekty vznikají na mnoha dalších místech. Brněnské biskupství například nyní připravuje výstavbu kolejních domů svatého Augustina v Jaselské ulici, kde vznikne budova se 153 byty, z nichž většinu budou tvořit menší jednotky. „Předpokládáme, že kromě studentů na univerzity přijíždějí i hostující profesoři nebo vědci, kteří tam budou moci najít ubytování,“ popisuje Tomáš Kouřil, projektový manažer společnosti Urbanon, která spadá pod brněnské biskupství. Kromě bytů tu bude i coworkingové centrum a komerční prostory. Biskupství chystá navíc postavit další kolejní dům pod hradem Špilberk na místě bývalé základní školy, kde bude 45 bytů. Brněnská diecéze bude byty, do kterých investuje stamiliony korun, sama spravovat. Nájemné se má blížit úrovni toho tržního.
Do bytů ve velkém investuje také plzeňské biskupství, které koupilo v posledních letech od developerů stovky nových bytů, jež se snaží poskytovat potřebným. Za zmínku stojí také například projekt královéhradeckého biskupství, které investovalo spolu s developerskou společností Karlín Group do výstavby multifunkčního projektu Dva domy v Praze 8. A třeba Rytířský řád křížovníků s červenou hvězdou zase realizuje v rámci družstva s pražskou městskou částí Ďáblice a developerem Doma je doma výstavbu bytového domu o třiceti jednotkách. Větší byty patřící křižovníkům mají sloužit právě pro bydlení rodin.
Pivo, soláry i retail
„Bydlení ale není jediná oblast, do které investujeme, snažíme se prostředky diverzifikovat,“ upozorňuje Gračka. Olomoucké arcibiskupství letos koupilo například nemovitost s kancelářemi k pronájmu. „Základ hospodaření tvoří správa lesních a zemědělských pozemků a do rozvoje těchto podniků investujeme průběžně. Investujeme také do finančních produktů a plánujeme další projekty, například v oblasti zdrojů obnovitelné energie,“ nastiňuje Gračka. Olomoučtí kněží kromě toho provozují například vlastní pilu, prodávají zvěřinu a mají i své vinice.
Stejně tak postupují i další diecéze. Pražské arcibiskupství třeba koupilo retailový park v Sedlčanech a zvažuje využití některých svých pozemků k vybudování fotovoltaických elektráren. Podobně jako další farnosti vlastní rozsáhlé lesy a investuje do techniky na zpracování dřeva.
Litoměřické biskupství zase už několik let provozuje pivovar, a to poměrně úspěšně. Biskupský pivovar U sv. Štěpána, který se nachází v budově Diecézního domu kardinála Trochty, dokonce letos zvítězil v soutěži Pivo Ústeckého kraje, kde se utkaly místní minipivovary. Kněží uspěli se svým světlým ležákem Děkan.