Dráhy připravují prodej protiatomového krytu na hlavním nádraží

Protiatomový kryt na hlavním nádraží

Protiatomový kryt na hlavním nádraží Zdroj: Jan Šindelář

Protiatomový kryt na Hlavním nádraží v Praze
Protiatomový kryt na Hlavním nádraží v Praze
Protiatomový kryt na Hlavním nádraží v Praze
Protiatomový kryt na Hlavním nádraží v Praze
Protiatomový kryt na Hlavním nádraží v Praze
6
Fotogalerie

Nerudovskou otázku aktuálně řeší vedení Českých drah. V kopci za kolejištěm pražského hlavního nádraží směrem k Italské ulici se nachází přes šedesát let starý protiatomový kryt, kterého se chce podnik zbavit. Zatím ale neví jak.

„Pozemky, na nichž se kryt nachází, jsou zbytné a připravujeme jejich prodej. Ten souvisí s aktivitami developerských společností s účastí ČD, které rozvíjejí dlouhodobě zasmluvněné sousední pozemky,“ uvedl mluvčí drah Radek Joklík.

Ačkoliv majitelem hlavního nádraží je od loňska Správa železniční dopravní cesty, kryt zůstal Českým drahám. K původnímu účelu nebyl nikdy použit a ani do budoucna se neplánuje jeho využívání.

V systému civilní obrany nicméně stále figuruje. „V současné době probíhají jednání s příslušnými orgány o způsobu jeho další správy,“ doplnil Joklík. Řešením by mohlo být vyjmutí krytu z vojenských plánů. Jen jeho vybavení současnou technologií by podle propočtů Českých drah stálo přes 35 milionů korun.

Zájemci o kryt se ale nehrnou. „S naším projektem nesouvisí a rozhodně se ho nechystáme koupit. Celý je mimo plány námi připravovaného developmentu,“ sdělil mluvčí skupiny Penta Ivo Mravinac. Penta je spolu s drahami a firmou Sudop Group akcionářem společností CR City a CR Office, které chystají výstavbu na přilehlých pozemcích v areálu nádraží. Projekt má pracovní název Churchill square a v jeho rámci mají vzniknout dvě budovy, administrativní a rezidenční.

Mravinac začlenění krytu do projektu označil za čirý nesmysl, dráhy se zase těžko smiřují s představou, že jim na nádraží zbude úzký nevyužitý pás, o který se budou muset starat.

Památka na Čepičku

Kryt vznikl roku 1954, kdy byl ministrem obrany Alexej Čepička. Stav krytu odpovídá stáří a tehdy dostupným technologiím. Tunel je půlkruhově klenutý s vnitřním poloměrem 2,4 metru. Vnější část pláště je z žulového zdiva v tloušťce 0,5 metru, izolační vrstva je asfaltová a vnitřek je z betonových tvárnic v tloušťce cca 0,3 metru. Podlaha je železobetonová.