Po více než deseti letech příprav a řadě odvolání začíná bourání domu na konci Revoluční ulice u pražského Štefánikova mostu. Skupina RSJ spojená s miliardářem Karlem Janečkem chystá na místě po demolici a na sousedním volném pozemku developerský projekt. Zatím ovšem není jasné, nakolik novostavba ponese rukopis architektky Evy Jiřičné, jak RSJ původně avizovala. Nyní projekt upravuje.
„Demoliční práce zahájíme koncem příštího týdne,“ sdělil člen představenstva RSJ Lukáš Musil. O projektu, který na atraktivním pozemku v centru Prahy postaví, zatím investor podrobně hovořit nechce. „Ještě jej dopracováváme. Snažíme se vzít v potaz názory odborné i laické veřejnosti. Zakončení Revoluční ulice bude vstupní bránou do historického centra,“ uvedl Musil.
Není tak dosud zřejmé, jak velkých změn návrh v Londýně žijící Evy Jiřičné nakonec dozná. Ve světě uznávaná architektka zatím na svůj ikonický projekt v rodné zemi čeká.
Projekt zahrnující kanceláře, byty a obchody připravuje skupina RSJ prostřednictvím společnosti Brobosu Properties, kterou ovládla v roce 2013. Už o dva roky dříve se podílela na předchozím záměru nazvaném Novomlýnská brána původního developera, firmy Čestamka zastoupené advokátem Radovanem Karasem. Projekt vyvolal rozporuplné reakce památkářů i veřejnosti.
Architekti studia DaM totiž navrhli netradiční objekt bez klasické fasády s okny. Ocelový skelet byl zabalen do částečně perforovaného plechu v měděném odstínu.
Nicméně na využití volného pozemku se už předtím vystřídalo několik nápadů. V roce 2004 se například objevil megalomanský plán na výstavbu muzea Salvadora Dalího.
Zatímco městský odbor památkové péče se stavbou Novomlýnské brány v roce 2012 souhlasil, vědecká rada Národního památkového ústavu se postavila proti. Části odborné veřejnosti vadilo, že novostavbě na dosud nevyužitém pozemku má padnout za oběť i sousední neorenesanční budova, která je však částečně zdevastovaná.
Skupina RSJ ale po získání nemovitostí původní projekt opustila a vypsala soutěž, v níž zvítězil návrh Evy Jiřičné. Ten měl více souznít s protějším funkcionalistickým palácem Merkur prvorepublikového architekta Jaroslava Fragnera.
I tento projekt dlouho řešili památkáři, a to hlavně kvůli chystané demolici novorenesanční budovy, přestože není památkově chráněná. Naopak sousední barokní domek v Lannově ulici má zůstat zachován a být začleněn do projektu.