Lofty i studentské byty, haly i gastronomická tržnice. Baťův Zlín čeká proměna
Učebnice moderní architektury. Označení, jež je Zlínu často přisuzováno, si tohle město v každém případě zaslouží. Kde jinde je možné v takové koncentraci spatřit díla a obdivovat zhmotnělé vize osobností, které od počátku 20. století určovaly směr tuzemské architektury a urbanismu? Baťův obuvnický areál na 65 hektarech má bohatou minulost a živou přítomnost, přesto svou budoucnost z velké části ještě hledá.
Napadlo někdy někoho všechny ty tabulky spočítat, říkám si, když při čekání na svého průvodce sleduji odlesky slunečních paprsků, tančící v oknech budov z režných cihel, tak typických pro architekturu Zlína. A jsme schopni si představit alespoň zlomek příběhů, které se za nimi odehrávaly? Vždyť mnohé ze staveb, jež Baťův areál tvoří, jsou dámy víc než stoleté. Nadčasoví svědci vzestupů a pádů místa, jehož koncept oslnil i Le Corbusiera. Svojí osobitostí a promyšleností ale udivuje návštěvníky Zlína i dnes, v první polovině 21. století.
„Přemýšlel jste někdy o tom, kolika skleněnými tabulkami jsou všechny ty domy vlastně osazeny?“ položím téměř bezmyšlenkovitě svoji otázku Martinu Jarolímovi, šéfovi zlínské realitní skupiny vlastnící nadpoloviční část Baťova areálu. „Tak to mě nikdy nenapadlo. Ale je pravda, že ty domy mě fascinovaly od chvíle, kdy jsem je spatřil poprvé. A dodnes se na tom nic nezměnilo,“ odpovídá mi s chápavým úsměvem Jarolím. Muž, jenž se na regeneraci bývalých Baťových závodů podílí už od roku 2000. Člověk, který díky svému pobytu v kanadském Torontu ve firmě proslulého podnikatele může říci: spolupracoval jsem s Baťou.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
